Posledni zaslane clanky z CR

30. března 2013 v 1:33 | Míla Remsa |  Historie, politika, ekonomie
Nechtel bych byt snad povazovan za nejakeho fanatika ci prisluhovace zdejsiho dosavadniho hospodarsko-politickeho smeru,
ALE dovoluji si -tak nejak jiz na zaver- zde publikovat jeste posledni strizlive nazory obcanu tam od vas, zaslane mi v minulych dnech:

1.)
---------- Původní zpráva ----------
Od: Jiri A <jirifilip@seznam.cz>
Datum: 29. 3. 2013
Předmět: Pocta Hugu Chavezovi.

Svůj boj se zákeřnou nemocí prohrál jeden z nejpokrokověji myslících současných politických vůdců nejen Latinské Ameriky, ale celého světa. Jeho myšlení a svéráznost mohla sice provokovat mnohé politické lídry, ale nejčastějším terčem tohoto brilantního rétora v jeho nezapomenutelných projevech byli hlavně pravicoví Tutanchamóni - myšlenkově málo významní, kterým jejich vlastní egoismus neumožní nikdy se podívat do vyspělého světa budoucí civilizace. Pro tyto duchovně malomocné zůstane Chávez asi navěky »populistou a demagogem, který pouze manipuloval masy lidí«, jak jej dnes karikují pravicová, tedy demokratická světová média.
Státy Latinské Ameriky i přesto, že jsou extrémně bohaté přírodními zdroji i jinak, se už dlouhá desetiletí pohybují na hraně propasti do skutečné lidské bídy. Nutno dodat, že ne vlastní vinou. Jejich severní soused, nejnebezpečnější dravec v širokém okolí, neustále usilující o nadvládu nad vším na této Zemi, využívá každou příležitost, jak z bohatství toho regionu profitovat. Když to zatím není možné přímou vojenskou angažovaností, zkouší to »imrvére« ekonomickým vydíráním a blokádami provázenými masivní finanční podporou různých diktátorů a mafiánských struktur, které jsou nyní zatím ve většině jihoamerických států v opozici. Chávezova myšlenka vytvořit z Jižní Ameriky jakýsi silný levicový antikapitalistický blok sice ještě úplně nedozrála, ale má své opodstatnění a velkou naději vyvést masy lidí z neustále hrozící bídy a darovat jim skutečnou lidskou důstojnost, která tak zoufale chybí například severoamerické černošské populaci, která by mohla líbat Chávezovi ruce a nohy, kdyby od svého vlastního režimu měla alespoň částečně tolik sociálních jistot a nadějí, jakou Chávez obdarovával střední a hlavně nejspodnější vrstvy svých venezuelských spoluobčanů. Mohl to, a také to i dělal, jenom na úkor těch nejbohatších ve své zemi, které donutil zcela legálními zákony odevzdat část nesmyslného bohatství malé skupiny lidí, kteří pro svoji obludnou bezohlednost a egoismus zcela ztratili společenské vědomí a nechtějí vidět, jak jsou na tom ostatní… takhle přece svět ve 21. století nemůže vypadat! Už ani nezaráží, že oficiální americká administrativa nekondolovala. Je to další jedinečný důkaz úpadkové společnosti, ve které má sice lidský život cenu, ale vyjádřenou pouze v dolarech. Prezident Obama sice není Bush nebo Romney, ale není to ani žádný kluk z jižní Moravy, nezištný a rozdávající všechno všem.
Levicová vlna, valící se dnes napříč Latinskou Amerikou, má sílu, kterou čerpá z touhy obyčejných lidí po důstojném životě. Jednou se ale může přelít do severní části tohoto subkontinentu, což vypadá dnes zatím dost utopisticky, ovšem obecně se ví, že budoucnost je nepředpověditelná. Pak se Hugo Chávez a další jeho následovníci můžou stát skutečnými proroky novodobých dějin…
Richard REICH
-----------------------------------------------------------------------

2.) Duvodne predpokladam, ze autorkou tohoto clanku je zrejme Dr.Illona Svihlikova:

Datum: 29. 3. 2013
Předmět: Viva Chávez? Viva! - CO denik PRÁVO ODMÍTLO VYDAT:

Ve čtvrtek 21. března vyšel v deníku Právo komentář pana Mitrofanova reagující na seminář věnovaný osobnosti Huga Cháveze. V závěru článku položil otázky, na které jsem se snažila odpovědět. Poslala jsem hned druhý den reakci do deníku Právo. Obdržela jsem poděkování za reakci s tím, že mám článek ale zveřejnit jinde: a proto tak činím.
Pan Mitrofanov se ptal: "Chávez jako vzor ale vyvolává přinejmenším tři otázky. Ta první zní: už našli bohatá ložiska té naší ropy? Druhá: Chávez účinně používal obraz ďábla v podobě USA a byl kamarád běloruského a íránského vůdce. Ten náš strašák a ti naši kámoši budou kdo? A úplně na závěr. Jak to souvisí s vizí české sociální demokracie?"
Musím reagovat na určité nepřesnosti v článku Alexandra Mitrofanova "Viva Chávez"? Především odcitované informace nezazněly takto na semináři, ale jsou přejaty - aniž by pan redaktor uvedl zdroj - z Britských listů, kde jsem uveřejnila dosti podrobnou socio-ekonomickou analýzu k Chávezově éře. Pokud by ji četl celou a ne jen perex, zjistil by, že ropná ekonomika zase taková výhra není a z hlediska národohospodářského řízení představuje jeden z nejtěžších úkolů.
Pan Mitrofanov klade v závěru článku otázky, na které se pokusím odpovědět.
<="" p="">
Pro Cháveze se politika Spojených států stala nepřijatelnou poté, co CIA podpořila puč v 2002, který měl Cháveze zabít. Sice byl demokraticky zvolen, ale tak nějak přestal vyhovovat, protože elitě šlápnul na kuří oko. Nevím, jestli by se kdokoliv chtěl extra přátelit s někým, kdo se netají, že využije veškerých prostředků, aby demokraticky zvoleného politika "odstavil." Chávez měl rozhodně jiné přátele, než uvádí pan redaktor. Generální tajemník OSN oceňuje na Chávezovi jeho nezdolné úsilí po spolupráci na kontinentu, kdy byl veden myšlenkami Simona Bolívara. Integrační seskupení, od ALBA po UNASUR a CELAC, či Stiglitzem vysoce oceňovaný plán na Banku Jihu, vznikly z Chávezovy iniciativy. Čím může být inspirativní Chávez pro sociální demokracii? Tím, že se Chávez nebál. Tím, že nikdy nezapomněl, z jakých poměrů vzešel. Říká se, že inteligence spočívá v tom, přizpůsobit se daným podmínkám. Jenže to je strategie otroka. Inteligentní aktér dokáže podmínky změnit tak, aby vyhovovaly jeho plánům. A přesně to Chávez dokázal. No, není to inspirativní?
----------------------------------------------- M.R.
 


Aktuální články

Reklama