Vesele Vanoce ve Venezuele

12. ledna 2013 v 7:09 | Míla Remsa |  Další články
Vesele Vanoce ve Venezuele - WEBIN:
Vsichni moji pratele,
nekteri tento text asi jiz znate z minulych let, kdy tvoril soucast desitek mych clanku o teto latinskoamericke karibske zemi na www.islamargarita.webin.cz, ktery diky bezohlednemu tunelovani zanikl. Nektere z tech clanku se mi -za pomoci dobrych a schopnych pratel - jeste podarilo zachranit. Sam jsem prekvapen, ze prave TENTO je jednim z nich. Pri nahodne "inventure" jsem ho objevil a rozesilam - snad jeste v pravy cas, do te spravne atmosfery.
M.R.

Webin - Vesele Vanoce Ve Venezuele
prosinec 16, 2006 8:56 pm Predmet: Vesele Vanoce ve Venezuele
Na zaniklem Diskuznim foru puvodniho "Melounku" (slouzil predevsim k vymene zkusenosti s batolaty a pozdeji se priradila i zahranicni turistika, predevsim do Venezuely) vloni kdosi psal, ze na Margaritu prijede v dobe Vanoc a ptal se jak zde probihaji a na co se tu v te souvislosti muze tesit. Jeste kdyz jsem bydlel v Cechach, v Praze, prislo mi (jako clenu Spolecnosti pratel Latinske Ameriky) pozvani na vanocni vecirek venez. ambasady. Pozval mne cerny p. konzul osobne, protoze jiz v te dobe vyrizoval me dokumenty Vyberove rizene inmigrace. Vecirek se hezky vydaril, zasluhou zejmena zast. konzula - p. Mgr.Carlose Zurity, ktery se svou pritelkyni sestavil velmi pekny program. Oba dva nechali vyniknout svym peknym hlasum, zpivajice stare koledy sve zeme. Pokracovaly pak deti.
S politovanim vsak musim nyni zkonstatovat,ze pro drtivou vetsinu zdejsich obyvatel je v dnesnich casech zde uplne lhostejno, zda se Kristus narodil, zemrel, ci vstal z mrtvych. Tento motiv - stejne jako i vetsina motivu ostatnich zdejsich svatku - jsou pro ne duvodem jen k bohapustemu prezirani, chlastani a nezmernemu kravalu. Myslenka Vanoc jako svatku pokoje, miru a vzpominani na odloucene a zemrele cleny rodiny je jim naprosto vzdalena!! SNAD take proto, ze aniz si to oni vubec uvedomuji, ziji ve stylu: "Carpe Diem! - ziji PRO TENTO DEN - po cely svuj zivot. "Po nas potopa!". Samozrejme ze svetle vyjimky jen potvrzuji pravidlo.
Jedete-li sem na dovolenou ve svatcich Vanoc a konce roku - a nahodou nejedete zrovna na hotel s all inclusive nebo alespon s polopensi, pocitejte s tim, ze od 15. prosince do cca 15. ledna tady nikdo nedela. Prumysl, zemedelstvi, rybarstvi a samozrejme kancelare statnich zamestnancu se zastavi. V podnicich jsou celozavodni dovolene (podobne jako byvalo v CSR v dobe letnich skolnich prazdnin). Lide vezmou 13. plat a patricne s nim v preplnenych obchodech zacnou "tocit". A po 15. lednu (i kdyz v poslednich letech se to ponekud jiz zlepsilo) leckdo nejak zapomene prijit do prace a sef to toleruje. Ja sefoval v mensi stavebni spolecnosti, zacal jsem to netolerovat a razem jsem dostal nalepku zly, asocialni gringo.
Zajiste, musi fungovat doprava, hotely, obchody (tedy ty s potravinami - a take ne vzdy vsechny). Urcite vsak budou mit otevreno Cinane. Do podzemni nadrze naseho penzionku priteka voda kazdou nedeli v noci az do pondelniho rana. Tento tyden nepritekla a o Vanocich se nedovolate nikoho - i kdyby snad vinou podniku Hidrocaribe snad prisla potopa sveta nebo kdyby se naopak zona behem tydna promenila na Saharu. Nelze opomenout avizo, ze ve zminene dobe mezi temi dvema 15 kami se zdrazi snad vse pod zdejsim karibskem sluncem, na pultech a zejmena pod pulty, odkud se vytahne zbozi, ktere se zamerne nejaky cas predtim stahlo z oci, doprava, atd. Proto jsem byl rad, ze v poslednich letech pracuji v turistice, o veskerych svatcich musim pracovat a na dovolenou jedu mimo ne, v klidu a za jiz opet normalnich cen.

Tady se pokouset zavadet socialismus je prace vylozene nadlidska. Jednak behem staleti vselijak smisena krev zdejsich obyvatel dava jiz vetsine z nich cikanskou povahu (to samozrejme nemluvim o jeste cistych indianskych kmenech). No a potom, i kdyz posledni president je (nebo aspon pomerne dost dlouho byl) silnejsi osobnost a slapal burzoustum na paty, jak to jen slo, prece jen sila penez je vetsi a on sam se unavil, az ho premohla rakovina, s kterou jiz 2 roky zapasi. A jinak - na vanocniho kapra ci jinou rybu tu mutete zapomenout. Silene shaneni (samozrejme patricne v te dobe zdrazenych ryb) se tu nosi naopak va Velikonoce.

Ze starsich VANOCNICH tradic zeme se dochovala priprava tzv. HALLACA (cti: ajaka) a sladke sunky. Koule sunky je potrena napr. medem a posazena kandovanym ovocem. Hallaca - je smes nekolika druhu nakrajeneho vareneho masa, oliv, rozinek, vajicek, zeleniny, mouky, koreni, aj. Vse je pak zabaleno do ocmoudeneho palmoveho listu, ve kterem se ve varene vode vse ohriva - coz celemu obsahu uvnitr dodava takovou - pro nekoho - pozvracenihodnou chut (nazor muj a mnoha dalsich z Evropy). A co dalo za vznik te podivne hallace? Byla to doba otroctvi pod spanelskou nadvladou. Otroci casto trpeli hladem. A tak si na konec roku chteli alespon nejak "prilepsit". Pracne tedy pohledali po veskerych koutech zbytky vseho mozneho, jen trochu pozivatelneho, to smisili a jelikoz nemeli ani nadobi, sehnali si palmove listy. Tyto ocmoudili nad ohnem, pak pripavenou smes do listu zabalili a vznikly balicek prevazali. Vyrobek se tak dal potom ohrivat ve vode. Vsak jak jiz psano vyse, v dnesnich casech je obsah palmoveho listu pekne drahy - jiz jen mnozstvim ruznych druhu masa te naplne.
Do byvale vysadne evropske tradice zde silne "prosakla" komercializace a strycek Sam. Tento konec roku byl zde ovlivnen prubehem nedavno skoncenych presidentskych voleb. Ale vloni a letech predtim masmedia jiz od pulky zari oblbovala lid, ze Stedry den je jiz za dvermi a sirila paniku, ze ze prave TENTO tyden je posledni vyhodna prilezitost nakoupit levneji prave tam a tam. Pro Stedry den tu maji vyraz Noche buena doslovne prelozeno Dobra nocvecer rovnocenne slovo nema.

Predstavte si napr. krizovatku u hotelu Hilton, kde kazdodenne panackuje Deda Mraz - preroubovany zde samozrejme na Santa Klause. Ve sve "tezke livreji, zaliteho ve "vlastni stave" jak do nej cely den prazi nelitostne karibske slunce, jehoz zar se na zminenem miste jeste nasobi odrazem od silnice a zdi!! Jeho laskavy, profesionalni usmev - nezbytny pri predavani letacku s reklamou kolemjdoucim - je jiz po poledni tedy zakonite zmenen v krecovity az deliricky.
Takze - obyvatele s troskou urovne - si povesi na hlavni dvere sveho bytu neb domku plastic. smrkovou vetvicku se zvoncem a napisem: "Feliz Navidad" nebo: Merry Christmas". Ti trochu solventnejsi oceni vlezle snazeni reklamy koupenim plastickeho "Tanenbaum". A pak uz jen tece proudem cubalibre (coca cola s rumem), ktera zde casto nahrazuje pivo, Anyz, aj. Na plaze se umisti mamuti aparatury, podle jejichz zvuku bubnu z jednoho konce ostrova muze nekdo jiny tancit jeste na tom konci druhem. Toto buraceni je jen misty nesmele ruseno melodiemi jinymi z o neco slabsich reproduktoru, namontovanych permanentne v zavazadlovem prostoru velkych osobnich aut ostatnich navstevniku plazi.
A hlavne - PETARDY!!! Cele dny a noci si clovek pripada jako v bitve u Verdunu. Pri zdejsi vysi platu nekterych "domorodcu" tyto rachejtle nejsou zase neco tak prilis levneho. Nu a pak zacatkem ledna nejeden je schopen kricet, ze jeho pocetna rodina nema na arepu (kukuricna placka) na snidani. A obvinovat z toho radnici nebo vladu.
Tedy - secteno a podtrzeno - Vanoce, stejne jako ostatni svatky na krestanske bazi, NEJSOU jejich!! Jsou jim cizi, nikdy poradne "nevstrebali" pointu,principy motivace. Nebo - jeste presneji - nez ji stacili spravne vstrebat , zasahl tento rozvoj - jako vetrelec - potrhly materialismus " Spojenych zemi strycka Sama". Proto jsem v minulosti nejednou hovoril zejmena s indiany, proc se nerozpomenou na dedictvi sve puvodni primitivni kultury - na zvyky, obrady a obyceje svych praotcu a nepokusi se pro svet ozivit svet prirodnich duchu, fazi Slunce a Mesice, aj. Pro poznani a romantiku. Zde na ostrove to pro Kreoly a predtim indiany kmene Paraguachi byla napr. YEMAYA - bohyne more, MACANAO - buh vetru, atd. To BYLO to jejich VLASTNI, vychazejici z jejich prirozenosti!!!
A jakoby na podporu tohoto mineni jsem mel moznost asi pred 12-ti lety byt pritomen kulturnimu predstaveni v tomto smyslu - behem sve prace v jednech z turistickych kempu v Orinocke delte. Indiani usporadali asi 6-ti hodinovou slavnost Slunovratu. Deti mely svym ucitelem - starym samanem - nacviceny pisne a ritualni tance, probehlo usporadani jakychsi sportovnich soutezi v jejich specifickem charakteru. Neschazel ani - neco jako kanon, vydlabany z kmene stromu, vydavajici v pravou chvili dute salvy. Shodou okolnosti byla v kempu ubytovana pocetna skupina francouzskych turistu - "lovcu zvuku". S nadsenim si do sve zeme odvazeli bohate nahravky, ktere pak prodali take TV. S jednim z nich jsem se pak zde po nejakem case opet setkal. Po svem predchozim avisu mi privezl zaznam tohoto naucneho programu marseilskeho TV studia ke shlednuti.

TAKZE zaverem - mohu-li mit jeste ve svem pokrocilem veku nejake prani pod stromecek, pak bych si pral, abyste take Vy vsichni tam - ve stare vlasti za morem - dokazali jeste ukaznene predvest v teto dobe dostatek patricne ucty a znalosti tech NASICH obyceju, predavanych z generace na generaci. Obyceju a vychovy, vychazejici z tradic prvnich Slovanu, modulovanych casem koreny a mystikou autentickeho a nekatechizovaneho krestanstvi.
Pokoj lidem dobre vule!!!!
Mila Remsa
 


Aktuální články

Reklama