Trochu (vice) detailu a cisel o Canaima a okoli

12. ledna 2013 v 8:13 | Míla Remsa |  Informace
Pri hledani na mape objevime Canaimu v prave dolni casti Venezuely. Nachazi se v jednom z 24 statu zeme - tom nejvetsim - ve state BOLIVAR (s rozlohu 238.000 km2). Tento venez. stat, spolu s druhym nejvetsim = st.Amazonas, zaujimaji dohromady 418.000 km2 z celkove rozlohy Venezuely, ktera je 916.445 km2. Coz je 45% z jeji plochy. Neni bez zajimavosti, ze - alespon donedavna - zilo na tak enormni casti uzemi jen 5% celkove populace. To je jeste pozustatek z doby, kdy spanelsti dobyvatele osidlovali zejmena pobliz more.
Canaima - se svymi stolovymi horami = mesetami - je zasazena do prirodniho regionu
"La Guayana" (v prekladu "Zeme vod"), zabirajiciho temer polovinu Venezuely, na ktere se rozkladaji 3 jeji staty: st. Bolivar, st. Amazonas a st. Delta Amacuro. Guayanska vrchovina se zveda jizne od Orinoka a svymi destnymi pralesy, savanami, rekami a tepuys pak prechazi az na brazilske uzemi.
Zatimco na strane Venezuely jsou vysky "stolovek" vetsinou jen pod 1000 m a v relativnich nizinach je bezne 450 m n/m, Brazilie uz ma sve "Cerro Neblina" (Mlzna hora) s 3014 m a tak je soucasne nejvyssi horou Brazilie. Vsak znama venezuelska RORAIMA se svymi 2810 metry take neni zrovna zanedbatelna. Nicmene si k ni musime zajet az na venezuelsko - brazilskou hranici. Vedecke hypótezy tvrdi, ze PUVODNI vyska nahornich plosin mohla byt blizko 5000 m. A o podobu dnesni se jiz - behem milionu let - postarala eroze.
Eroze, zcela samozrejme stale pokracuje, dava rece Rio Carrao a pak i Rio Caroni prislusne slozeni vody i nalezitou charakteristickou barvu. Slozeni prevazne organicky kysele - 3,5 - 5,0 pH v Canaime a na hornim toku Rio Carona se nameri dokonce 5,5 - 7,0 pH. Barva a slozeni je vsak navic ovlivneno organickymi kyselinami vsech moznych rostlin, ktere do styku s vodou behem jeji cesty prijdou - slozkou tedy vyluhovanou. Vlastnosti vody pak dotvari jeste saponin, ktery obsahuje take vetsina pritomnych rostlin. Saponin muzeme klidne nazyvat take "prirodnim rostlinnym mydlem", zapricinujicim bubliny peny v mistech reky, kde dochazi k nejakemu zurceni ci splouchani. Nejste-li zrovna nejak prilis spinavi, skutecne vam to pomuze se umyt napr. jako nejakym slabsim mydlem Hellada.
Indián prezentuje rostlinu, obsahující saponin.
Guayansky masiv je protkan celou siti potucku, ricek a vodopadu. Nejvetsim tokem vsak zustava Rio Caroni, druha nejvetsi reka Venezuely, s prutokem 5000 m3 za sekundu. Ta se pak vleva do Orinoka - vubec nejvetsi reky zeme a taky treti nejvetsi na svete.
V cele "Venezuelske Guayane" se nachazi priblizne kolem 10.000 druhu rostlin a stromu. Z toho priblizne 6.000 najdete v Narodnim parku Canaima - zejmena v jeho zapadni casti.
Na vrcholech tepuys (stolovych hor = meset) pak roste 1.000 druhu a - jak jiz bylo psano v minulem clanku - 440 - 500 (tj.33%) techto rostlin je >endemickych< tedy vyskytujicich se POUZE na techto mistech zony, zeme i sveta. Nejedna je masozrava - pohlcujici hmyz, aby z neho ziskala potrebny dusik. Jinak - v Nar. parku Canaima by se botanik" vyraadil", protoze tu muze prijit do styku az s 500 druhy krasnych orchideji (pozn: na Orinoku sice rostou take, ale jsou mnohem mensi a mene druhu).
Fauna zony je rovnez velmi pestra. Zije tu kolem 150 druhu savcu, 550 ptaku,72 plazu a 55 druhu obojzivelniku. V nebezpeci vyhynuti je 6 druhu savcu. Velky medved, mravenecnik, Pasovec velky, Velka nutrie Amazonska, Jaguar, Ocelot a Divoky pes.
Ridce se vyskytuje take Danto - neboli Tapir americky.
Nar. park Canaima byl zalozen - vytvoren 12. cervna 1962 - tehdy s rozlohou pouze 1 milion hektaru. V r. 1975 byl rozsiren na 3 miliony ha, ktere ma dodnes. UNESCO pak v r. 1994 tento guayansky park prohlasuje za "Svetove dedictvi lidstva". Podle toho tedy neni tato zona vyhradne jenom Venezulancu, ale vlastne TAKE VASI - cesti a slovensti turiste!!
Toto senzacni odhaleni vsak VAM ovsem v zadnem pripade nema byt impulzem ci vyzvou, vazeni krajane - podnikatele, ze po navratu domu (jak veli neoliberalni trend dnesni doby a jeho volna soutez) zacnete premyslet, jak by se takova vitana prilezitost dala co nejvyhodneji zpenezit!! Nu co - kdyz se mohl vcelku nedavno prodat treba Karlstejn?!!
Osidleni:
Neni znamo, kdo presne byli prvni obyvatele Gran Sabany. Podle nalezu archeologickych a pozdeji take hornickych zili na tomto uzemi sberaci a lovci nomadskych nebo polokocovnych kmenu, v dobe priblizne pred 10.000 lety.
Dnesni obyvatele zony jsou tradicni Pemoni, potomci kmene, ktery prisel asi v18. stol. ze severu Brazilie. Dnes ma tato etnika neco kolem 19.500 osob.V Nar. parku Canaima - tj. v Canaime samotne a nekolika vesnicich neprilis vzdalenych -jako Kavanayen nebo Kamarata - zije asi 10.000 Pemonu. A zbytek - 9.500 byste nasli smerem k brazilske hranici, jako napr. v mestecku Santa Elena de Uairen, San Francisco de Yuruani, apod.
Svym jazykem Pemoni nalezeji k velke linguisticke rodine Caribe, kam patri rovnez dalsich 34 etnik severovychodu Jizni Ameriky. Takze lze rici, ze az do zacatku dobyvatelske ery z Evropy, tvorili Pemoni soucast rozlehleho imperia Caribu, rozkladajiciho se mezi Malymi Antilami v Karibskem mori az po vlastni povodi reky Amazonas. Pemon byl zapojen do tehdejsi obchodni site o pocetnosti priblizne pul milionu osob.
Vysledkem prvnich kontaktu Indianu s Evropany byly katastroficke epidemie, ktere zredukovaly domorodou populaci z 99%. Zbytek Pemonu nalezl utociste ve slozitem ekosystemu Gran Sabany - uzemi, ktere nazyvali >Wek-ta< ("Misto kopcu") mezi mesetami = tepuys = stolovymi horami.
Az dodnes se Pemoni rozdeluji na 3 skupiny, podle regionu ve svem teritoriu: Arekunove, Kamarakotove a Taurepanove. Ti prvni obyvaji severni cast uzemi, druzi cast stredni a Taurepanove pak zustali na jihu.
Velikost Pemonskych vesnic (pueblos) je rozdilna. Zatimco nektere jsou tvoreny pouze jednou jedinou rodinou o priblizne 13-ti osobach, dalsi obyva az 6 rodin, ktere mohou dosahnout az 50 clenu. Kdyz to dovoli podminky, Pemoni stavi prednostne sva obydli blizko reky nebo potoka, tak,aby soucasne nemuseli prekonavat hodinove vzdalenosti na sva >conuco< (mala pole), zahrady nebo sady.
Typicke obydli Pemonu je postaveno se stenami >bahareque< (bylo popsano jiz v minulem clanku: "Jedeme na Canaimu") nebo ze stromove kury, nesouci krytinu z palmovych listu, peclive propletenych, takze v obdobi destu voda neprosakuje. Tradicni konstrukce ma podlouhly zaklad, bez vnitrniho rozdeleni. Tato obydli jsou specielne vystavena pro ubytovani velkych - pocetnych rodin, tvorenych rodici, syny a dcerami svobodnymi, dcerami vdanym i- se svymi manzeli a take pro vnoucata.
Pemoni vsak take stavi sve chalupy v podobe kruhove. Ty vsak jsou obyvany rodinou zakladni = jadernou. Tedy - jen rodici a jejich svobodnymi detmi.
Jestlize vesnice je nejak "politicky" dulezita, ma rovnez velky obradni dum okrouhleho pudorysu, zvany waipa. Tam probihaji porady se skupinami Pemonu z ostatnich regionu.
Tyto porady - nebo spise snemy - trvaji az nekolik tydnu. Misto slouzi pro oslavy, ritualy. Nebo se jedna o navazani a upevneni obchodnich svazku.
Policko (conuco) Pemonu ma rozlohu asi pul hektaru. Tam pestuji az 10 druhu horke yuky, z ktere pripravuji sva zakladni jidla >casabe< (velka, tvrda, sucha a asi jen 4 mm silna placka bile barvy, ktera se musi pred vlozenim do ust do neceho na okamzik namocit) a >manoco
Umeji zpracovavat yuku rovnez na kvasene napoje, zvane >parakari< a >cachiri
Jsou to "bolehlavy" - no asi jako "burcak". Ostatni pestovane zdroje potravy jsou: paprika, mapuey, ocumo chino (tato plodina skutecne ma puvod v Cine a necha se z ni pripravovat vse jako z brambor, ale je chutnejsi - vypada jako velky celer), batata (take jako takovy trochu sladsi brambor), banan, ananas a platano (vetsi banan - na vareni a smazeni -velmi kaloricky). Bavlna se uziva na odevy, hamaky (zavesne site na spani), aj.
Zakladnim zivocisnym zdrojem proteinu je 24 druhu ryb. V mensich rekach uzivaji Pemoni zvlastni zpusob rybareni, zvany >elbarbasco
ucinky, ktere rozdrti na kameni reky a nechaji je pak luhovat po proudu. Ryba je pak paralyzovana nebo otravena.
Dalsim tradicnim zpusobem lovu ryb, uzivanym Pemony - rovnez na uzkych rickach - je trychtyrovita past, vyrobena ze slabych proutku (lian), velmi podobna svou funkci dratene kruhove pasti na mysi. Sirokym otvorem ryba vpluje a zustane pak zachycena v kosi, smerem po proudu, za uzkym otvorem trychtyre. Na rekach sirsich radeji Pemoni uzivali k rybolovu luk a sipy.
Jinak vzhledem k tomu, ze savanach Guyany temer zadna zver neni, Pemoni jedli temer vse, co se hybe. Tedy i zaby, konipasy, jesterky, ruzne brouky, housenky, atd.
Ted uz vsak maji moznost koupit si napr. hovezi a veprove i v kramku ve svem teritoriu, kam se vse vcelku pravidelne dopravuje letadly. CENA je vsak STEJNA , jako napr v samoobsluze v Caracasu nebo v hl. m. Ciudad Bolivar.
Pro sve vyrobky Pemoni pouzivaji prirodni zdroje sveho prostredi - drevo, vlakna, hrncirskou hlinu, bavlnu. Vyrabeji >curiaras< (indian. kanoe, vydlabane z jednoho kusu kmene stromu), padla, vyrezavane a hlinene sosky zvirat (nektere velke drevene ve stylu lavicek), pestry vyber kosiku, nositka (sedatka) na zada pro prepravu deti, hamaky, podnosy ruznych velikosti. Ne vsechny tyto vyrobky jsou vsak urceny jen pro potreby rodiny. Jiz od predkolumbovskych casu Pemoni cast sve produkce uzivaji pro obchod s dalsimi etnikami, jako napr s kmeny Akawayo, Makushi a Yekuana - svymi sousedy na vychode a jihu.
V 19.stol. Arekunove, obyvajici horni tok reky Kamarang a Venamo, se plavili po dobre splavnych rekach Mazaruni a Cuyuni - obchodovat s vesnicemi tak vzdalenymi, jako Georgetown -ve stare Britske Guayane. Umelecke predmety, urcene k obchodu, mely vzdy vybornou kvalitu a provedeni. Dnes mnoho z tohoto je urceno pro prodej turistum. A pro svou krasu a kvalitu pronikaji rovnez na trhy mezinarodni.
Vira , mytologie:
Vira Pemonu se generacemi prenasi lidovymi pribehy, ktere je fyzicky a psychlogicky orientuji v jejich universu. Vysvetluji jim jejich prava a povinnosti pred svetem, jejich ulohu historickou, socialni, kulturni a epidemiologickou - od uplnych pocatku az do soucasnosti. Davaji smysl prirodnim i nadprirozenym jevum.
Strazcem detailu vsech techto moudrosti je >paisan
Clenove komunity a zvlaste pak >paisan< venuji velkou pozornost zdravotnimu stavu chovani jedincu i skupin. A kdyz je pak podezreni na intervenci KANAIMUU, pak >paisan< zacina jednat. Ruznymi technikami se uvede do transu, aby konzultoval s ochranujicimi duchy predku, kteri mu ukazi moznou pricinu poskozeni osoby. >Paisan< pak ma moc vyhnat negativni silu zhoubneho ducha - tedy jednoho z >kanaimuupaisan< lecive rostliny.
Kdyz Pemon zemre, jeho duse >mawari< vystoupi do Mlecne drahy, kde se setka s jiz predtim zemrelymi prislusniky rodiny a prateli, kteri ho radostne prijmou mezi sebe. Tam neni nikdy nedostatek jidla a napoju! Toto misto vsak neni vyhradne jenom Pemonu, takze veri, ze tam prichazeji take duse indianu ostat. kmenu, kteri tam maji sve vlastni pribytky.
Aktualni kultura:
Dnesni Pemoni se adaptovali na zmeny kulturni a socioekonomicke, kdy do Gran Sabany a regionu Canaima pronika turistika, dulni tezba a sluzby. Nektere skupiny se zaclenily do narodni ekonomiky - specielne v oblasti turisticke, zatimco jine davaji prednost - drzet se ponekud zpet, ve svem tradicnim svete. Setrvavani v case jejich kulturnich hodnot bude zaviset na jejich sebeurceni a ucte, kterou jim k tomu nase zapadni kultura poskytne.
V kazdem pripade nebudte zklamani ti z vas, kdo puvodne cekali videt vice romantiky - jako napr. z Burianovych obrazku knizek Karla Maye. Indian dneska chodi vetsinou v dzinach, kosili nebo tricku a cepici ksiltovce.
Stejne tak jejich >squaw< se oblecenim uz prilis nelisi od zen evropskych. Stejne byste uvideli temer u vsech kmenu ostatnich. Vyjimka - alespon jeste donedavna - byly saty podobne tem, co nosivala Nso-ci nebo Rybana -u zen kmene Warao, ale JEN ve vesnicich na Orinoku blizko more. Na autobusovem nadrazi mesta Ciudad Bolivar nebo Puerto Ayacucho - ve state Amazonas - sem tam potkate indiana, jemuz zakryva telo jen cervena bederni rouska a za boty rovnez nikdy neutraci. Vetsinou vsak uz schazi paska na vlasech a urcite pak ptaci pera, ostep nebo luk a sipy. Za tim byste si museli dojet az do uzemi Yanomamu, protoze tito zase neciti nijakou potrebu do civilizace dochazet. Relativne jeste nedavno na jejich jidelnicku velmi casto figurovalo maso homo sapiens. Asi pred 18-ti lety se za nimi vydala jedna francouzska reporterka. Nejak se jim jiz z dalky nelibila a tak par jejich sipu ji totalne zparalyzovalo. Jeji dceri vsak neublizili a ta zaridila jakousi prvni pomoc a prevoz nazpet do Francie. Postizena se tam podrobila dlouhodobemu leceni s diskutabilnim vysledkem. Dodnes ji pohyb poloviny tela cini problemy.
Nakonec jeste dodatkove dulezite upozorneni. Opakuji - v Canaime se nekrade!!
ALE - cenne veci si pro prepravu turist. letadlem radeji ponechte primo u sebe!!
Nedavno zmizela kamera plna zaberu z 3 denniho vyletu z ruksaku jedne sympaticke mlade dvojice z Estonska!! Stejne uz nenasel ve svem kufru novy digitalni fotak muj soused, po letu vnitrostatni linkou Avensa z Maracayba pres Caracas na Margaritu!!! Od te doby vzdy radeji jeste navic obetuje (asi) 40 Bs na dokonale obaleni kufru plastickou folii.
Tak - a ted -hura do Canaimy !!!!
 


Aktuální články

Reklama