Příroda na Orinoku a lidé v ní již staletí žijící

12. ledna 2013 v 7:06 | Míla Remsa |  Informace
PRIRODA na ORINOKU a LIDE v NI jiz STALETI ZIJICI.
Tento clanecek jsem na "nase" webovky dluzil jiz od 07.12.2006, kdy byl uverejnen prispevek "Jedeme na Orinoko" nyni aktualizovany na: ORINOKO
Podivame-li se na mapu Venezuely, vidime jasne, ze Orinoco proteka celou Venezuelou a vsechny dalsi reky se do nej postupne vlevaji. Na konci sve poute se Orinoko ve state Delta Amacuro rozvetvuje ve vetsi pocet ramen, podobajic se tak reckemu pismenu DELTA.
Jelikoz je Orinoko tak dlouhe, je nutno ho rozdelit na Horni Orinoko a Dolni Orinoko.
Horni Orinoko tece stale stejnym smerem (jako reky nase), v jeho ceste jsou i velke kameny a kamenne ostruvky - at uz vegetaci na nich nebo bez ni.
Zato vsak Dolni Orinoco 4x za 24 hod. zmeni smer sveho toku a vysku hladiny, kdy rozdil je az 1,20 m a muzeme si to overit na spinavych porostech u brehu, kdyz je hladina nejnizsi. Pricinou techto zmen je priliv a odliv more, pod jehoz vlivem druha pule Orinoka je a vubec nevadi, ze se jedna o stovky km.
Tok Dolniho Orinoka je kalny, bahnity, nesouci ruzne rostlinky a vetve. Stane se, ze se nekde tyto plovouci casti zaklesnou, postupne se na ne nabaluji dalsi, pevne se bahnem spoji a tak se vytvori ostruvek nejednou dost veliky, na kterem pak i leccos roste. Vydrzi mesice az roky a pak najednou pri velke vode, ktera byva 1 az nekolik dni koncem nektereho roku se urve, odplave a nadobro se ztrati.
Na zastaveni a zmenu smeru toku vas upouta BORA tedy Indicky hyacint Bora nektere rameno dokazala uplne ucpat souvislou pokryvkou, takze chudaci indiani meli vodni cestovani poradne ztizene, ne-li nekdy uplne znemoznene. Vetsinou rozumne pockali, az se zase smer toku zacne menit. V teto zemi se v takovych zonach stejne nikdy nikam nespechalo. Kdo vsak naopak spechal, zkracoval zivotnost svych motoru, protoze rostliny se namotavaly na vrtuli a kdyz ridic nemel technicky cit, prehazoval rychle smer otacek motoru vpred a vzad, az to uvnitr ozubena kolecka totalne vzdala.

Turisticky kemp Boca de Tigre:
Ten kemp byval velice slavny, ale za par let temer zkrachoval. Jednak tam bylo silene mnozstvi zbytecnych pracovniku, tedy neco jako v palaci jednoho z Ludviku francouzskych, kdy byl jeden specielni slouzici na osetrovani kralova kartacku na zuby, dalsi na vylevani nocniku, atd. A jak se tam nemozne plytvalo!!! Cela pecena kurata nebo jen bez stehynek se zbyla po jidle rozvazela jako dar indianum. A dale, kdo mel z vedeni ruce, silene kradl. Kdyz jsem tam nastoupil ja s manzelkou, byla jiz temer polovina indianu propustena, uz se nerozdavalo, ale jelikoz rozkradani neustavalo, bylo velmi dobre, ze turista nemohl "nahlednout do zakulisi". Nejednou se polevka varila z te bahnite orinocke vody a na baru jste si mohli koupit drahou "pitnou vodu" (do kazdeho kempu tam se totiz normalne musi dovazet z mesta) ovsem nikdo uz nevedel, ze je to voda nachytana pri desti ze strech. Barman mel narizeno usluzne a rychle plast. lahev (zdanlive) kupci ihned jakoby otevirat, drive nez si tento bude prat opak, aby nezjistil, ze jiz otevrena byla a nepojal podezreni. Brzy jsem proti temto zloradum vystoupil a pak proto take "vystoupil" ze sluzeb tam uplne. Presli jsme s manzelkou do kempu jineho, kde vse "klapalo". Dnes uz se opet nemusite bat do Boca de Tigre prijet. Uz ale nesoutezi s palacem Ludvika "krale slunce".
Po plovoucim hyacintu Bora byl dokonce nazvan jeden jiny kemp BORALMorichal Largo -jednoho z pritoku Orinoka. Patri venez c.k LTA - zkratka Linea Turistica AEROTUY happy H.T. si pomerne dlouho nechala z Margarity privazet sve turisty letadly LTA a nejak se stale nemeli k placeni. Sumy se nascitaly a - jiz nekolik let je novy majitel.

Dnes behem vodniho trasportu do nektereho z kempu prijedete k mistu, kde ridic clunu zpomali, zvedne na okamzik motor z vody, jelikoz prave prejizdi retez, spojujici sikme dlouhe plovouci klady, ktere maji svadet Boru ke brehum, aby stred reky pokud mozno zustal stale prujezdny.
A od kdy a proc se prave Indicky hyacint objevil v Orinoku? Pred nekolika desetiletimi si venezuelsky Vyzkumny ustav objednal nekolik beden techto rostlin. Naklad zustal na brehu v jenom z ricnich orinockych pristavu. Nu a tady stale prece jeste nezmizelo to zname MANANA (zitra). A tak ubihaly dny, zacaly deste, drevene bedny se rozlozily a zbytek sebrala voda vzdute hladiny. Behem let se vse silene premnozilo. Jednu vyhodu to vsak ma -velmi to chutna prasatum. Vsak - nikdo jim to neprivazi, zerou to jen cerna, stihla prasata indianu, bydlici v suterenu jejich chatrce na kulech palafita. Vyse zmineny kanal Morichal Largo ma svuj nazev od zvlastni palmy Moriche. Pridomek Largo prelozime dlouhy.
Vyuziti palmy Moriche (latin. nazev Mauritia Flexuosa):
1.) Vetve s listy koruny uzivaji jako krytiny strech svych chalup palafitospalafitu.
2.) Vnitrek vetvi Moriche poskytuje velmi pevna a odolna vlakna - material k vyrobe osatek, talirku, tasek a zejmena hamaky Boca de Tigre slouzily hamaky z tohoto materialu ji 14ty rok a kdyz jsem videl obrovske mlade Holandany, jak si tam sednou 4 a jeste v ni malem hopsaji - tedy klobouk dolu, pred materialem, se kterym muze trochu soutezit snad jen nas sisal.
3.) Vnitrek kmenu: je vyplnen vonavym a sladkym, velmi mekkym drevem. To Waraos bud vysusi a maji z toho svuj "chleb" Dzurumaburcak.
4.) Plody: Muzete videt takove jakoby velke hrozny az metr dlouhe. Kdyz se jejch barva jejich vejcitych plodu (asi 4cm na 6 cm) zmeni ze zelene na hnedou, indiani je z vetvi otrhaji, namaci v uzkych, hlubokych bambusovych kosich v Orinoku nekolik dni, a pak z takto zmeklych vymackavaji zlutou hmotu. Je to uzasne vyzivne, obsahuje vitaminy, cukry, tuky, atd. Ja toho od nich kupoval kouli velikosti o neco vetsi te na kuzelky, vyrabel z toho dzus. Indiani jineho kmene Pemon zijiciho u brazilskych hranic (ale take v Canaime, kde vsak palmy Moriche nerostou) z toho materialu vyrabeji i zmrzlinu.
5.) Cervy Moriche: Kdyz palma (kazda) ztrati vetsinu svych vetvi s listy, odumira, protoze na rozdil od stromu jinych prijima 75% potrebne vlhkosti ze vzduchu a az ten zbytek z korenu. Kdyz se kmen ocitne lezici na zemi, priletne zvl. brouk, navrta do nej dirky a naklade vajicka. Z tech zanedlouho vyrostou cervi, podobne nasi mandelince i velikosti a ziji uvnitr kmenu. Warraos kmen rozseknou a cervi pak jedi. Vyjimecne je prodaji farmaceutickemu nebo dermakologickemu prumyslu. Indiani je pojidaji syrove, utrhnou hlavicku a obsah "harmonikoveho" tela si vymackaji do ust - jako napr. zubni pastu. Jdeme-li s turisty na prochazku tamni divocinou, v pripade nalezu se cervi donesou do kuchyne kempu, omyji a osmazi na panvicce s korenim. To je docela dobre.

Prochazka pralesem trva obvykle 20 - 30 min, ale prselo-li v minulych dnech, turista ma pocit, ze v gumacich, dlouhych rukavech a nohavicich, cepici, kraci (vravora) dobu jednou tak dlouhou. K tomu nastrikan ci namazan repelenty, zpoceny. Vsak vetsinou si ani tolik nevzpominame, kde jsme v zivote zazili neco pekneho, ale prozite utrapy nezmizi v mysli nikdy, ze?! Mne v tech zonach prezdivaji "Tarzan", protoze (i na rozdil od soucasnych provazejicich - oblecenych indianu) pouziji jen ty gumaky a jinak slapu pouze v plavkach. Velmi nerad se potim, kuze je jiz nejak rezistentni, krev za 16 let zde jiz ridsi a vymenena (ridne v teplych zonach, take skladbou stravy a meni se nam cca kazdych 7 let, jako i bunky v tele).
A tak jen prilezitostna "pristani" tech prtavych "letavcu" rusim malou vetvickou.
Ostatne - komari na vas sedaji zejmena, kdyz vas domorody pruvodce zastavi u nejake pozornosti.
Jednou z nich muze byt Cana la India. Cana de Azucar (cukrovou trtinu) jiz vetsinou znate. Tato je ale slabsi, zelena a pri ochutnani vam zkrivi oblicej svou silnou kyselosti a horkosti. Je to vsak vyborny prirodni lek pri zanetu ledvin!!

Priroda divociny na Orinoku je vubec dosti moudra. Indian tam muze "chytit" zlutou zimnici, malarii, dengue, aj. nemoci a pak vyhledava napr. strom s lianami, kde z 1 m delky muze vyteci az 1 lt vody - bez chuti i zapachu. Tekutina ma vsak protihorecnate ucinky.
Stejne tak plody jine zvl. palmy Temiche, indiany nazyvane Coco de Temiche (temichovy kokos - orisek), maji tekutinu podobnou stave z nezraleho kokos orechu. Vetve s listy Temiche se uzivaji rovnez jako stresni krytina obydli.

Falesne balso: Vysoky strom, dole s praporcovitym kmenem. Nariznete-li jeho kuru kdekoli, "krvaci". Tato stava se indiany uziva jako jedno z barviv jejich.vyrobku z prirodnin. Praporcovity kus indiani odrezavaji, jako material pro vyrazavani figurek.. Drevo je uzasne lehke a tak drive zejmena Italove ho privazeli do Evropy, vydavali ho za orig. drevo balsove a dle toho mu take patricne nadsazovali skutecnou cenu.

Heart of palm - Palmito (Srdce palmy) - velmi vyzivne a pridavane do salatu i jinych pokrmu. Jeho "tezba" je povolena POUZE ve venez. state Delta Amacuro (v delte Orinoka), kde v jeho hl. meste Tucupita je maly podnik na zpracovani Palmitos. Vkladaji narezane kousicky do lahvicek ci plechovek - i na vyvoz. V ostatnich statech je toto tezit zakazane. Duvod? Pro ziskani asi 30 cm Palmita je treba porazit celou palmu a nejednou jeste nekolik stromku v okoli, aby kmen palmy mel kam lehnout. Vsak sam jsem byl svedkem, jak ve state sousednim Monagascuriaru canoe, vydlabane z jednoho kusu kmenu stromu a prevazeli do statu s povolenim, aby vse casne rano prodali v te fabricce - manufakture. Ochranci prirody proto nalehaji: "Nekonzumujte Palmitos - palma pro pouziti na Heart of palm roste 8 let!".

Jako material pro Curiaru (kanoe) slouzi vetsinou kmen Sekvoje, tvrde drevo, chranene jeste trny na sve kure. Az cely mesic indian vydlabava plavidlo, ktere vsak by po polozeni na vodu plavalo jako kus ledu - tedy bez nosnosti. Teprve dalsi "odbornik" opatrne vypaluje - udi vyrobek cmoudem svicky, aby byl pouzitelny k prevozu osob a nakladu. Nevim, zda jeste nekde pretrvava obrad, ze saman predem odprosi ducha Sekvoje za umysl porazeni, protoze v opacnem pripade pry tomu drevorubci nekdo doma brzy zemre nebo alespon onemocni.

Nyni, za "panovani" presidenta Chaveze a jeho socialne a socialisticky orientovane vlady, je o Waraos vcelku dobre postarano, paklize se tomu nejak sami nebrani, nebo svou hlouposti neignoruji. Jsou pro ne vystaveny hezke drevene skoly s beznym hygienickym zarizenim a vlada pro ne nakoupila rychle cluny se silnymi motory ke svazeni z odlehlejsich mist. Mista pravidelne projizdi lekar a zubar, rodicka je registrovana a vcas dopravovana rodit v nemocnici nejblizsiho mesta. Drive si Waraos byli vedomi, ze podminky zivota, za kterych v zone zili, davaji nadeji jen pro relativne kratky vek. Ctyriceti az 50-ti lety Warao - to uz byl velmi uctyhodny vek. Vedomi si teto reality, velelo Waraum "nezahalet". Kdyz dite dosahlo 3 let, otec mu nechal vyrobit malou curiaru s adekvatnim padlem, dal mu klubko vlasce, aby ten maly obstaral ryby na obed. Dokud se jeste dcera nestala biologicky zenou, chodi v usmolenem odevu, vcelku zanedbana. Oznamila-li vsak matka, ze se u dcery objevila prvni menstruace, otec odpadloval do mesta, koupil lepsi saty, dcerku nacesali a to pro zajemce znamenalo, ze "je k mani". Ten se prisel predstavit, devce mu predali a to pro obe strany automaticky znamenalo, ze se o ni jiz bude starat - dokud nas smrt nerozdelitepuys = mesetami.

Jelikoz moje manzelka (vzhledem ke sve byvale profesi) v opakovanych pripadech nejednom pripade poskytla turistum lekarske osetreni, indiani to zpozorovali a pak casto za ni chodili jako do zdravotniho strediska. Tak nas jednou urgentne volali k porodu. Respektive k postporodnimu zakroku. Indianka porodila, lezic v hamace v tech svych neprilis cistych a ohnem vyuzenych satech, placentu hodili do reky rybam, po urcite dobe ji pomohli vstat, aby si prislusna mista osplouchla v Orinoku nebo ji omyly zeny jine.. Problem vsak byl delsi dobu nemoznost zastavit krvaceni. Manzelce tedy nezbylo, nez se rozpomenout na zkusenosti vesnickych babicek z jejiho mladi, poslala mne za kemp natrhat z citroniku par plodu a "pacientka" juice musela vypit. Akce se zdarila.

V jinem pozdejsim pripade vsak zena porodila uz vecer, nemohla z ni vylezt kompletne placenta a ostani to prisli oznamit az kolem 8.hod.rano. A v tom teple te zony...!! Tak to uz jsem jen behal jak srnec, shanel rychly lehky clun se silnym motorem, za vlastni penize koupil benzin (tam je drazsi, protoze se musi zdaleka dovezt) a hnal ridice s ni do nemocnice. Take se podarilo - vycistili ji, zachranili. Byl hezky pocit dostat tu zpravu.

Uz bez radosti vsak vzpominam, jak se jedne rodine Warao narodilo devcatko. Prisli a s uctou na mne tlacili, abych ji ja pokrtil a to svym jmenem. No - nakonec jsem vyhovel, nejak jsem to zvladl. Ale asi to bylo opravdu opovazlive vuci Bohu, ze nevysveceny amater...... Kdyz jsem se po mesici nato s manzelkou vratil z dovolene do kempu, prisli mi oznamit, ze Mila zemrela.

Nekolik deti Warao bylo manzelkou doslova zachraneno, kdyz jim vcas osetrila vlastne jejich vinou vytvoreny herpes na hlave, ktery se uz nebezpecne blizil dovnitr. V obdobi destu je na Orinoku - v urcite hodiny - vice komaru. Za sucha vsak naopak letaji mouchy KolafaKolafy jim chodi "pracovat" do uzene pachnoucich vlasu. Dite ve spanku zahani uporne svedeni jeste upornejsim skrabanim do krve, zanese se necistota a nestesti je hotovo. Manzelka otevrene rany opatrne a opakovane cistila a zpocatku na to nemela ani rukavice. To az pozdeji nekteri turiste, kteri to videli, zaslali z ciziny ruznou zakladni vybavu - jako dar.

To co turista pri navsteve indian. chatrce palafitos nevidi, je jejich conucoconuco vystaveli napul ve vode na kulech pribytek. Obydli beze sten, jen nekteri ti modernejsi odkoukali steny v turist. kempech a tak ma "domek" napr. 1 - 2 venkovni steny z rakosu.
Na conuco pestuji yuku (maniok), ryzi, ocumo a nekdy trochu tabaku. Ocumo je vetsi hliza, podobna celeru, uvnir za syrova bila, po uvareni seda. Plnohodnotne nahradi vsechno uziti brambor. Jeho puvod je z Ciny.
Protoze indiani pudu nehnoji, tzv. trojpolni system stredoveke Evropy neznaji, tedy kdyz uz pak puda odmita rodit, najdou si - nekdy i ve vetsi vzdalenosti - misto pro conuco jine a stare obydli opusti. Vzdyt nove palafito maji postavene v 1- 2 dnech!! Jeden takovy opusteny pribytek inspiroval pri prvni navsteve Orinoka 2 cs. zajemce o zustani ve Venezuele, jejich tehdejsi ochotny indiansky pruvodce jim pomohl dohodnout se s urady a tak 2 puvodni chaloupky daly vzniknout novemu malemu kempu.

Strava indianu je - vetsinou az dosud - dosti jednostranna. Nalovi si sice v Orinoku cestve ryby - to ano.
V noci vychazeji muzi na lov zvere. Lovec je nahy a bosy, aby se mohl natrit blatem proti komarum a soucasne splynul s tmou. Bosy - aby vcas citil pod chodidlem vetvicku, nedoslapl, protoze praskot zlomeni by vyplasil zver. Vetsinou prinaseji LapuLapa je neco jako nutrie, jenze odolnejsi druh a o zadne drahe kozesine na prodej se neda mluvit - stetiny, podobne prasecim. Maso vsak chutna jako kralici nebo kureci a je velice zdrave a chutne. Lovi toho zajiste vice - zelvu, hada, krokodylka Baba (velikost dospeleho 1 m, turiste za nim vecer jezdi na vylet), take nejakeho ptaka. Ulovky a vse vypestovane nad svou spotrebu odvazeji prodat nebo vymenuji s projizdejicimi obchodniky na clunech za saty, mleko, aj. Problem je ovoce.

Proto nemoci dzungle (jako napr. malarie) nepostihuji turistu, nybrz indiana Warao, ktery pije bahnitou vodu Orinoka vlastne jiz v prenatalnim obdobi a strave schazi nektere dulezite vitaminy. To jen v blizkosti nekterych turist. kempu pamatuji napr. pomerance, lechozu (papaya) ci mango.
Z ptaku je nejcasteji mozno videt vodniho orla (vetsinou v paru), ptacka Martin Pescador (tedy biblicky apostol Martin Rybar), Kolibrika, Plamenaky, Tucana (ten dostal jmeno dle zvuku, ktery vydava), Volavky, aj. Pouze tam v te zone mate moznost videt a slyset Quacharaca (take jmeno dle chraplaveho zvuku, ktery vydava). Tento zvl. ptak pri ohrozeni smrdi jako tchor, je velmi plachy, na hlave ma mensi pernatou korunku - podobne jako napr. nas Dudek a jakoby Quacharacu priroda umyslne dochovala do dnesni doby coby dukaz zoologum a ornitologum, usuzujicim, ze ptaci vznikli z plazu. Vejce jsou jakoby kozana a mladata maji v polovine delky predniho okraje kridla male drapky, aby se mohlo rychleji premistit v pripade nebezpeci. Pozdeji tato zvl. vybava odpadne.

Asi pred 5-ti lety navstivil naposled zonu Orinoka (a predtim 2x vzdy po 2 letech) Ing.Miloslav Sebela - tehdy reditel Vlastivedneho brnenskeho muzea - se svymi 3 prateli. Podarilo se jim najit nekolik dosud neobjevenych zivocichu, namalovat je perfektnim malirem vypavy a obhajit si nalezy jako skutecne nove pred codborniky angl. spolecnosti Encyklopedia BritanicaBoca de Tigre a naposled na Cs.velvyslanectvi v Caracasu, kde prespavali pred navratem do Cech. Dodnes tu mam Sebelovu knihu o jejich posledni vyprave s jeho venovanim.
V jedne vetsi zone jednoho brehu Dolniho Orinoka - mezi staty Monagas a Delta Amacuro je jiz roky rozsahla vysadba a pak tezba Pino Caribe (Karibskeho smrku).
Rozloha techto porostu je cca 392.300 ha. Proc to? Kazda zeme potrebuje drevo na vyrobky a stavby. Vsak stromy ve Venezuele jsou vetsinou bud jako trubka s necim mekkym uvnitr anebo bez (bambus, palma, aj.) anebo zase tak tvrde drevo z uzemi Guayany nebo typ margaritskeho stromu Yaque.
Podel brehu - zejmena Dolniho - Orinoka je spousta farem hoveziho dobytka, vepru, slepicic a kurat. Dnes uz se vztahy lepsi, ale v minulosti se farmari s indiany zrovna moc nemilovali.

Na uzemi kolem Dolniho Orinoka vzdy byla naleziste nafty. Tezebni pravo bylo pronajimano zejmena naftarskym spolecnostem Kanady, USA, Japonska a take Evropy.
Geologove, tehdy hledajici naleziste byli rovnez z techto zemi. Oznamili tehdejsim venez. vladam, ze se jedna o tzv. Orimulsion tedy o mene kvalitni naftu na zejmena pro topne ucely. Platili tedy proto dlouha desetileti maly najemni poplatek. Vsak po nastupu soucasneho prezidenta Hugo R. Chaveze byli na nejake prace prizvani experti z Kuby, Indie, Iranu a Ciny a tito zajistili, ze nafta je ve skutecnosti mnohem kvalitnejsi a jeste odkryli mnoho nalezist novych. Chavezova vlada tedy zapadni pronajemce vyhnala za podvod a oni ji zazalovali (zvlaste Exxon Mobil) u Mezinarodniho soudu v Anglii. Prvni kolo dopadlo pro Venezuelu spatne. Ale jiz v dalsim bylo predneseno mnoho dukazu a expertiz a opravnenost zakroku Venezuely tak byla potvrzena.

Kdyz jedete z jiz vyse zminovaneho turist kempu Boral na odpoledni vylet, hlavni zastavka je na lagune, kde je voda jeste teplejsi nez jeste pred chvili na rece mirne tekouci. Neni to jen malou hloubkou toho mista. Nizko pod celym dnem laguny je nafta. Netezi se vsak umyslne - v obave o naruzeni zivot. prostredi.
Temito 6-ti strankami jsem tedy svuj "stary dluh" a nesplneny slib ctenarum dodatecne snad uspokojive splnil. Preji vam vsem co nejvice hezkych zazitku v teto zone. .........................................M.R.
 


Aktuální články

Reklama