Odletová taxa + rady od turisty z Brna

8. ledna 2013 v 3:27 | Míla Remsa |  Rady na cestu
Z emailu turisty:
NASE DOVOLENA VE VENEZUELSKE >NOVE SPARTE<
Isla Margarita a Venezuela vůbec je krásná oblast, kterou si (pokud ji alespoň trochu pochopíte) zamilujete. Dovolenou jsme trávili začátkem července na ostrově Coche, v hotelu Coche paradise. Zájezd jsme vybírali s německou cestovkou, jednak je to levnější a navíc nemusíte mít strach, že byste za své peníze náhodou neodletěli, jako se čas od času stává u nás. Navíc veškeré zajištění bylo perfektní a v ceně bylo i ještě něco málo navíc, co jsme ani netušili, jak píšu dole u odletu. Let z Frankfurtu byl bezproblémový, už za velkou louží jsme měli mezipřistání na ostrově Antigua. Asi třetina letadla vystoupila, zbytek, jehož cílem byla Margarita, zůstal v letadle. Asi za 40 min jsme znovu vzlétli a po dalších 50 minutách dosedli v Porlamaru. Pro mě bylo pekvapenim, ze je v Porlamar celkem frekventované letiště, hlavně na vnitrostátních spojích.

Ještě v letadle jsme dostali k vyplnění příletový /odletový lístek (tedy tři stejné papíry, které se propisovaly). V příletové hale jsme absolvovali základní formality (razítko na odletový lístek, jeden si odtrhli, dva zůstaly, razítko do pasu), jinak žádné prohlídky kufrů nebo žaludků, nic takového. Delegát nás nasměroval k autu, které nás zavezlo na Playa el Yaque a i s kufry nás předaly k člunu, směřujícímu na Coche paradise. Musím přiznat, že přílet na Margaritu ani jízda člunem mě moc nenadchla. Po cestě jste unaveni, loď je vlastně obyčejný člun, ve kterém jedete s místními lidmi nebo třeba s nákladem jídla pro hotel na další dny, neznáte řeč, nerozumíte o čem si lidé kolem povídají, neustále na vás cáká voda a při tom všem ani nevíte, kam jedete a co vás tam čeká. Prvním dojmem si mě Margarita nezískala.

Ale už příjezd do hotelu všechno změnil. Přistáli jsme na molu přímo u hotelu (je to vlastně hotelová lodička, jezdí z El Yaque jenom k hotelu Paradise, k sousednímu hotelu Punta Blanca jezdí ze stejného místa na El Yaque jejich vlastní loď) byla už tma, všechno krásně svítilo, otevřená recepce bez stěn, prostě hotel splňoval slibovanou úroveň a negativní první dojem byl rychle nahrazen dojmem druhým, mnohem pozitivnějším. Na recepci se domluvíte anglicky a většinu Vašich přání dokáží splnit. Loď na El Yaque jezdí podle jízdního řádu (i když + 15 minut není žádné zpoždění), je ale dobré si místo předem na recepci rezervovat. Pokud ale jedete na výlet (Canaima, Orinoko), do jízdního řádu se nevejdete (první loď jede myslím v 7:30), protože potřebujete odjíždět už kolem 6:00. Nebyl to ale vůbec žádný problém, stačilo se domluvit na recepci (za nás to udělal pan Remsa, já jsem se pak jenom vždy ujišťoval, zda loď opravdu bude a loď byla zdarma připravena v kterýkoliv čas, stejně jako večer při návratu).

Hotel sám o sobě je opravdu krásný a příjemný. Leží hned na široké a čisté pláži, na které vás nejvíc zaujme, že na ní vlastně skoro nikdo ani není. Místní lidé na ní skoro nechodí a možná i turistům se ostrov Coche zdá příliš daleko a tak dávají přednost hotelům přímo na Margaritě. Nevím, ale každopádně poloprázdná pláž, u které nehrozí hlava na hlavě, mně osobně vyhovovala. Hotel je klidný, nově rekonstruovaný, nám osobně nic nechybělo. Také bazén je dostatečně velký, v jedné části s vodotryskem, v druhé s vířivkou, v třetí s malým vodopádem a ve čtvrté s prostorem na vodní polo a plavání. Plážové ručníky vyměňují každý den, lehátka i slunečníky jsou v dostatečném množství jak u bazénu, tak na pláži, vždy zdarma. Mimo hotel už ale nic moc nenajdete, žádné místní bary nebo jiné zábavy, ani nákupní možnosti.

Asi 5 minut jízdy taxikem je město San Pedro, ale v něm nic moc pro Evropana zajímavého nenajdete. Coche paradise je vhodný pro všechny, kteří chtějí kvalitní hotel a relaxaci, klid a pohodu. Kdo je přece jen zvyklý večer někam vyrazit, hodně se bavit a mít "všude blízko", ať vybírá raději přímo na Margaritě. My bychom se na Coche klidně vrátili. A pozor - na hotelu je funkční WiFi internet zdarma! Funguje i přímo na pokojích a protože jsme měli s sebou malý netbook, měli jsme přes internet zprávy z domova a díky Skype jsme v klidu telefonovali s domovem, z postele a za pár korun. Jídlo v hotelu bylo také bezproblémové, na snídaně vajíčka míchaná i na tvrdo, džemy, opékaná slanina nebo banány, párky, nějaké místní speciality, jogurty (Yoplait), cornflake, šunka, množství ovoce a zeleniny, k obědu hodně těstovin, kuřata, hovězí... Normální člověk si vždy vybere. Pití je v neomezeném množství na baru, a to nealko, pivo i alko koktejly, při jídle jako samoobsluha k výběru Pepsi (i light), Sprite, 7up, džus, voda, Mirinda. Už při první snídani nás překvapili místní papoušci, kteří volně poletují areálem a když jim nabídnete, klidně si od Vás vezmou snídani až z ruky. Myslím, že šlo o 3 kousky Ara a jeden kakadu. Ruku do ohně za to sice nedám, ale to nic nemění na tom, že byli opravdu krásní. Od 11:00 jsou otevřeny bary - hlavní u jídelny a pak u bazénu. Možná se během sezony otevírají i další, ale to nevím.
Přilétali jsme a víceméně už předem počítali, že využijeme služeb pana Remsy pro zajištění výletů. Byl to dobrý nápad a pokud můžete, využijte jej také. Stačí pana Remsu kontaktovat (my jsme to udělali s předstihem přes mail) a pak mu zavolat už z ostrova a domluvit si termín schůzky. My jsme využili pozvání do domova pana Remsy v Manzanillo, Villa Nirvana. Cesta taxíkem z El Yaque stála 80 bolívarů a aby nebylo pochyb, napsal jsem sumu před odjezdem na lístek a nechal si ji taxikářem odsouhlasit. To mu samozřejmě nebránilo v tom, aby si po příjezdu stejne řekl o 90, které po nucene přátelské debatě s panem Remsou pochopitelně nedostal. Poseděli jsme na zahradě s bazénem, povídali si o Venezuele a také o Hugo Chávezovi, na kterého nedá pan Remsa dopustit. Když budete hodně poslouchat, rychle zjistíte proč, v čem má Chávez tolik obdivu a musím říct, že i já jsem postupně, během poznávání Venezuely, svůj pokřivený pohled Středoevropana, který o místním životě a reáliích nevěděl vůbec nic a vše posuzoval jen z článků v Mladé frontě, výrazně korigoval... Ale to už jsou politické debaty, které patří do diskuse mezi čtyřma očima.

Pokud je to ve Vašich možnostech, pro výměnu svych USD nebo Euro si nechte nekym znalym mistnich pomeru nasmerovat na spolehlive misto. Podarilo se nam tak dostat 4,20 bolívaru za dolar, což je oproti směnárenskému kurzu 2,15 (s jejich procentem za manipulaci uz jen 2,14) nebo delegátskému kurzu 2,80 přece jen rozdíl! Určitě na výměně bohatě vyděláte. Vybrali jsme si také výlet Canaima/Orinoko a Jeep Safari po Margaritě. Na Canaimu/Orinoko jsme pan Remsovi nechali cca 460 $, ale nakonec nám ještě peníze vracel, takže přes pana Remsu stál tento dvoudenní výlet cca 420 $ !! Jeep Safari stálo 65 $, přímo s doprovodem pana Remsy a výkladem v češtině. Peníze jsme mu nechali předem, směněné peníze nám předal před odletem na Canaimu. Nemusíte se opravdu ničeho bát, nebáli jsme se ani my.
Chce to ale být trochu časově flexibilní, protože náš odjezd na Canaimu jsme se dozvěděli dva dny předem a Jeep Safari se dokonce dvakrát den před uskutečněním odkládalo (nebylo vhodné auto nebo dal provozovatel přednost větši skupince). Nám to nevadilo, úterý nebo pátek, během dovolené je to jedno.

Výlet na Canaimu a do Orinoka ani nebudu popisovat, je o něm i na tomto foru napsáno mnoho. Byl to krásný výlet do míst, kam se normálně nemáte možnost dostat. Je to zcela jiný svět a i když výlet stojí docela dost peněz, budete na zážitky z něj dlouho vzpomínat a když nepojedete, budete si to stejně dlouhou dobu vyčítat. Uvidíte krásné vodopády, indiánské děti, kterým při ochutnávání bonbonů září oči štěstím, rodiny warao oddělené od civilizace, anakondu, opice v korunách stromů, papoušky, piraně... Je toho mnoho. Jeep safari bylo také kouzelné, muzeum "Panenky z údolí", Asuncion, zátoka La Restinga, které je takovým malým Orinokem, chutný oběd ryba nebo kuře, a pak návštěva u rybářů v Macanao, kde můžete koupit za pár drobných krásné mušle. Ve Frankfurtu s nimi nebyl žádný problém, nejde totiž o mušle chráněné dle dohody CITES. Venezuela opravdu vývoz mušlí dovoluje a pokud není dovoz nebo vývoz konkrétního druhu přímo zakázán dohodou CITES, nic neporušujete a nikdo vám nemůže nic říct. A mušle od rybářů opravdu chráněny nejsou. Po 15 dnech se nám nechtělo vracet zpět...
Při odletu z Venezuely se platí odletová taxa, celkem asi 87 $ nebo ekvivalent cca 187 bolívarů. Jelikož jsme měli peníze vyměněny mimo oficiální kurz, bylo pro nás daleko výhodnější platit v bolívarech. Tedy, aspoň jsme si to mysleli.
Po příletu na letiště jdete i s kufry do odbavovací haly. Vojáci Vás do ní pouští po jednom a jdete se zavazadly rovnou ke stolkům, kde jsou i vojáci. Každé zavazadlo vojáci otevřou a prohledají, tedy spíše prohmatají rukou, ale jde opravdu o každé zavazadlo. Zajímají je jen drogy, ale zbytek, např. mušle, alkohol, léky, to je jim jedno a ani si toho nevšimnou. Teprve potom si jdete pro letenku a odbavujete kufry. Když jsme letenku dostali, zjistili jsme, že už je na ní odletová taxa nalepena s tím, že je zaplacená! Tzn. to, co si při zájezdu s českou cestovkou ještě kupujete zvlášť, máte s německou už v ceně. My jsme to bohužel nevěděli a od odbavení kufrů už není cesta zpět, kde by se bolívary dali rozumně utratit nebo aspoň směnit zpět. S bolívary jsme chtě nechtě prošli asi dva otevřené obchody, ve který nebylo co koupit a když už ano, tak asi tak za dvojnásobnou cenu, než je obvyklé... Takže ve výsledku jsme přivezli 400 bolívarů zpět do ČR a doufám, že je snad někomu, kdo se chystá do Venezuely, za výhodnou cenu udám. Takže pozor - kdo letíte s Condorem, zjistěte si, jak jste na tom s odletovou taxou, ať pak nepřemýšlíte, za co utratíte asi tak 3.200,- Kč!
My jsme žádné rentgeny žaludku ani odjezdy do nemocnice neměli, kromě prohlídky kufrů jsme nezažili nic neobvyklého ani nepříjemného. Do Venezeuly se snad někdy vrátíme, moc se nám tam líbilo. Potřebujete sice pár dní na to, se zorientovat, ale až se vám to povede, zjistíte, kde si dávat pozor a čeho se dá využít, prostě přestanete mít strach z neznámého prostředí. Poznáte, že Venezuela je krásná země, kterou stojí za to navštívit a poznat.
e-mail: p.bares@ak-vacha.cz ....Brno

NAVRAT JSME MELI OKORENENY JEDNIM "PRIJEMNYM" ZAZITKEM: V LETADLE, ODLETAJICIM Z MATURINU DO PORLAMAR JSME ZAPOMNELI MOBIL. DIKY P.REMSOVI A JEHO NEUNAVNEMU TELEFONOVANI RUZNYM KANCELARIM STATNI LETECKE LINKY >CONVIASA< SE NAKONEC PO TRECH DNECH (?!) TELEFON SKUTECNE NASEL A BYL Z LETISTE >PUERTO ORDAZ< - NA DRUHEM KONCI VENEZUELY - NAKONEC PRECE JEN DOPRAVEN DO >PORLAMARPIN< KODU ). VUBEC JSEM NECEKAL, ZE BYCH SE S MOBILEM JESTE POTKAL. NIKDO JEJ NEUKRADL A MYSLIM, ZE ANI U NAS BYCH SE TELEFONU UZ NEDOCKAL. PROTOZE PAN REMSA NAM ROVNEZ V ZACATKU PATRANI NEDAVAL PRILIS NADEJE, JELIKOZ I ZDE SE MOBILY CASTEJI KRADOU A TAK KDYZ HO NEKDO JEN TAK NAHODOU NAJDE, ASI TO POVAZUJE PRIMO ZA DAR OD BOHA. O TO PRIJEMNEJSI PREKVAPENI PAK PREDANI TELEFONU DO MYCH RUKOU TO ALE NAKONEC BYLO. PRACOVNICI MARGARITSKEHO LETISTE DOKONCE JESTE TRPELIVE CEKAL S PREDANIM , AZ POJEDEME ZA CTYRI DNY KOLEM PRI JEEP SAFARI. A TAK SI CHTE-NECHTE MUSIM VZPOMENOUT NA ZMINKU PODOBNE SITUACE VE STRASIM CLANKU P. REMSY, SE ZTRACENYMI HODINKAMI SEVEROCESKEHO TURISTY NA VRCHOLU VODOPADU V CANAIME A JAK MU BYLY TEMER PO CTYRECH MESICICH DOPRAVENY AZ DOMU. TEDY - NENI VSECHNO ANI VE SVETE CERNE - TAKZE ANI V ZEMI "TRETIHO SVETA" - VE VENEZUELE.
 


Aktuální články

Reklama