JEDEME na ORINOKO

31. ledna 2013 v 2:30 | Míla Remsa |  Nabídka výletů

Glosa: Jiz jsem tento clanek povazoval rovnez za ztraceny - se zanikem >webinu psaneho pruvodce Priroda na Orinoku a lide v ni zijici< - jiz drive na tomto BLOGu publikovany - byl napsan az mnohem pozdeji.
JAK? V soucasne dobe se k tomuto veletoku muzete dostat:
1) S nasim "drahouskem" Drahomirou Drahokoupilovou alias Malokou Eximovou - v kombinaci s navstevou nar. parku Canaima ve druhem dni, kdy se jejich prodejce zajezdu spokoji se sumou ve vami vice zname mene v letosni sezone r. 2012 / 2013 ... 495 USD, kdyz asi pred 3 lety nechal pocatecne cenu vystoupit az na 520 USD. Ucastnici dalsiho tehdejsiho charteru se vsak k teto vysi "sprajcli" a i v tom charteru prvnim nebyla take "financni sklizen", jak poradatel ocekaval.
2) S nekterou umirnenejsi JINOU venez. c.k. v cene (priblizne prevedeno z Bs.) asi od 395 - do 459 USD. To ve stejne 2 denni kombinaci, v nekterem z kvalitnich kempu na brehu Orinoka a take ve STEJNE kvalite a zarukach jako v predchozim bode.
3) S JINOU c.k. (neporada Maloka). Je to pouze 1 den letecky, v zone Orinoka je stejny jako v prvnim dni toho 2 denniho vyletu do Delty / Canaimy. Cena - opet jen priblizne - okolo 250 USD.
4) Soukrome - po vlastni ose. Levnejsi (rozumi se v rozpoctu na den) ale narocnejsi na cas. Vyhodne pro zajemce, ktery chce poznat tuto rozlehlo zonu dokonaleji. Dobreho, zkuseneho pruvodce sezenete. Nekdy i v cestine.

ORINOKO - v indianskem jazyce Warao znamena "Otec rek". Pravem, protoze proteka celou touto velkou republikou a vsechny venez. vody se do neho vlevaji - at uz primo neb nejdrive pres reku jinou - aby je svedl do oceanu. Navic - pocetna splet ramen Orinocke delty je chapana tamejsim indianskym kmenem Warao jako - synove sveho otce - Orinoka.

OBYVATELE:
A) WARAO = mozno prelozit jako "Deti reky" neb "Vodni narod". Cely jejich zivot je uzce spjat s jejich rekou. Ona jim dava obzivu, pristresi,transport. Ale - take nemoci a v jiste podobe i pro tento Bic Bozi take zmirnujici prostredky a naturalni leciva. Kmen patri k nejprimitivnejsim etnikam v zemi, zpusob zivota se od data jejich objeveni Kolumbem prilis nezmenil. Kontrast kultur: tu a tam v jejich PALAFITU (hrube pristresi na kulech v rece, beze sten) vedle hlineneho ohniste (uplacaneho na podlaze z neopracovanych kmenu stromu) muzete zahlednout napr. televizor, napajeny malou japonskou 12V benzinovou centralou. NEJEDEN z nich se jiz nejak zmohl na benzin. motor ke sve CURIARA (kanoe, vydlabana z jednoho kusu stromu - typu sekvoje).
B) GUAYANESOVE = uprchli pred 2 stoletimi pred utlakem z Britske Guayany a usadili se na brezich Orinoka. Jejich obydli se znacne lisi od chatrci lidu Warao. Drevena obydli maji okna, dvere a podobaji se chatam prvnich severoamer. pionyru zapadu. Hovori anglicky a spanelsky. Zatimco Waraos uctivaji ducha lesa, vody, stromu, atd., Guayanesove jsou evangelici. Navstivil jsem nejeden jejich primitivni maly, dreveny kostel. Minimalne 1x tydne tam dochazel pastor - take indian jejich kmene "z civilizace". Kdyz jeden takovy pater v rozhovoru se mnou zjistil, ze jsem Cech, pohotove zvolal: "John Hus!!" Nalistoval pak jeho jmeno ve sve knize a mohu prohlasit, ze nejeden spatny skolak z CR by si od neho mohl vyposlechnout vcelku podrobny zivotopis naseho hrdiny, upaleneho na brehu Ryna.

Jmenovane 2 etniky se nemaji prilis radi. Jednak proto, ze Waraove umeji sotva spanelsky - natoz pak anglicky a potom - nekteri lide z Guayany si jeste neodvykli pouzivat mene cestnych praktik, jichz museli ve stare vlasti pouzivat jejich predkove - pro preziti.

OCKOVANI, ANTIMALARIKA:
Kdyz jsem pred 12-ti lety pojal umysl prestehovat se nastalo do Venezuely, sdelili mi pracovnici venez. ambasady v Praze, ze ZADNE VAKUNACE NETREBA! Ze zde sice probihaly silne epidemie, ale jiz pred vice nez 25 lety byly zdolany s pomoci prostredku a zkusenostii vyspele casti sveta. Tato informace se nam PRAKTICKY potvrdila. Zili a pracovali jsme 3 a pul roku postupne ve 3 kempech v ruznych castech Orinoka. A ani mou manzelku nepostihla malarie, ani zluta zimnice ci cokoli jineho - v kazdodennim kontaktu s indiany. TEDY - onemocni-li zde zridka nyni nekdo, je to vzdy prislusnik indianske komunity! PRICINA - spatna hygiena - napr. piji spinavou vodu z Orinoka, kam (mimo jine) ostatni z nich o neco vyse proti proudu "odkladaji " sve vykaly, perou pradlo, atd. Navic - smer toku vody (krome prvni pulky delky Orinoka - tzv. Horniho Orinoka) se v rece 4x za den zmeni - tedy ne jako ve vsech rekach nasich. Meni se take vyska hladiny. To vse zpusobuje (i na tu dalku) priliv a odliv oceanu.
Jezdite sem JEN na KRATKOU dovolenou. Uzijete-li tedy nekterou z nabizenych moznosti zdravotni prevence, muzete si tim zkazit temer celou dovolenou - az ve Vasem organismu zacne probihat prislusna reakce!!

PRENOCOVANI:
Jeste pred 10-ti lety vas mohli zavezt do kempu, vybavenem na spani pouze starou hamakou (spaci sit), WC bylo vlastne LATRINOU (s odpadem do Orinoka), pochybna kuchyne, atd. Behem doby vsak tyto "LAGRY" bud zanikly, nebo MUSELY znatelne zmenit svou uroven. Dnes prijedete do "dreveneho hotelu" v pralese. Prostorne a vzdusne bungalovy, v nejednom pripade maji uvnitr i vyzdivku s malbou. Koupelnovy kout, splachovaci WC misa, umyvadlo a sprcha (uziva vodu z Orinoka). V nejednom miste vykachlickovano. Sitova velka okna a dvere, dole s vleckou - proti vnikani komaru. Na pokoji zapecetene plastic. lahve s pitnou vodou. A - svicky. Kempy maji vlastni zdroj elektriny 110V, ale vetsinou se vypina asi ve 23 hod. Zasuvky pro nabiti vasich kamer jsou v jidelne (tam se NEKRADE!) nejsou-li jiz primo na vasem pokoji. Spite v postelich s matraci, polstarem a povlecenim.

JIDLO:
Obed, vecere a snidane - vse z cerstvych surovin. Neschazi ovoce, kava, caj, mleko, dzus (ten vsak vetsinou z prasku), limonada - toto vse JE v cene. Napr. orinocky smazeny sumec - to NEMA CHYBU! Alkoholicke napoje - si vsak musite koupit v baru. POZOR!: napr. plechovku, koupenou na Margarite bezne za cca 0,7 Bs vam v kempu budou uctovat bezne okolo 40 Bs. Lahev 0,7 lt chilskeho vina (v samosce Margarity placena 45 Bs) zaplatite v kempu take mozna v Bs az troj ci ctyrnasobek. PROC? Je fakt, ze benzin je v teto zemi sice levny. ALE tam do tech koncin se nejdrive musi v sudech dovezt! No a olej ci nahradni dily pro motory tech plovoucich priblizovadel uz take v zadnem pripade neni levny. Takze kdo si chce napr. posedet na molu se sklenkou vina ekonomicky - necht si tem mok koupi moudre jiz predem!

CHCETE NECO DAROVAT indianskym detem??
Vezmete tuzky, pastelky, sesity, NE uz ale TVRDE bombony. Vetsina techto deti ma totiz dosud zuby v horsi kvalite nez deti nase a take nechteji pochopit, ze POUZE CUCAT!! To radeji susenky!!

JAKE SUVENYRY z Orinoka privezt??
Nejdraze vas prijde hamaka (spaci sit) z vlaken palmy Moriche. Rucni - nekdy az 2 mesicni rucni prace indianske zeny. Pokud sit neposkodite plamenem, bude ji po vas jeste pouzivat Vas potomek po cely svuj zivot. Cena tam v tech pustinach - koupeno primo od indianuu - je o hodne nizsi nez v prodejnach souveniru s cenami prekupnickymi napr. na Margarite. A o vysce cen na letistich - to uz ani nechci mluvit!! Dale - nahrdelnicky a naramky z prirodnin - talirky a podnosy z materialu palmy Moriche - ceny dle velikosti, figurky z lehkeho ("falesneho") balzoveho dreva. Pozn.: Zde na Margar. je PAK mozno koupit pravou, vysusenou a lakovanou PIRANU se stojankem - asi za 50 Bs. Na Orinoku ji v zadnem pripade koupit nelze. Mnozstvi prodavanych pirani vsak i zde na Margarite stale klesa, pusobenim ochrancu prirody. Udajne se napr. v Brazilii tyto rybi dravci zacali lovit dynamitem!

PROGRAM CESTOVKY:
a) Let Porlamar - Tucupita (hl.m. statu Delta Amacuro) nebo take do mesta Maturin
b) 2 hodiny jizdy Orinokem rychlymi cluny s jednou zastavkou na piti (nealko v cene). Zastavky pri objeveni zvirat a ptaku.
c) Ubytovani. Moznost projidky v curiara (kanoe, vydlabana z jednoho kusu specielniho stromu s tvrdym drevem - typu sekvoje)
d) Obed. Navsteva u indianu - nakup suvenyru u nich. Prochazka pralesem (nezapomenutelny zivotni zazitek). Jeji skutecne trvani 20 min se nekdy a nekteremu ucastnikovi muze zdat az celou hodinou.
e) Rybareni PIRANI
f) Navrat do kempu. Vecere.
POZOR!: Po veceri se vetsinou nabizi nocni projizdka clunem. NEKDY se pri tom podari chytit vam k vyfoceni maleho krokodylka "BABU". ALE jen NEKDY!! Hledaji se ve tme OCI zivocichu - presneji spise jen leskly odraz reflektoru v nich. A pak se pokusi k bytosti priblizit. Tato nocni aktivita byvala drive soucasti celoodpoledniho programu. Pozdeji za toto zacali vybirat asi 14 USD navic. Vzhledem k nejistote uvidet neco navic bych zvazoval, neni-li lepsi posedet na molu a pozorovat nocni prirodu BEZ HLUKU vysokoobratkoveho lodniho motoru.

SPROPITNE:
Mate-li vubec tento umysl, predejte neco (ne vsak USD neb Eura) PRIMO indianovi (ridic clunu, mistni pruvodce pralesem, domoroda uklizecka, atd.). Protoze vas PRIDELENY pruvodce cestovky (ktery vas prevzal jiz na letisti) ma slusny plat (na rozdil od indianu v kempu) a tedy vasim pruvodcem vybrana castka spropitneho ("propina") pro indiany temer vzdy "UVIZNE" v jeho vlastni kapse. Nebo preda indianum jenom nejake drobne! To vsak mu neni zabranou, aby pak pri zpatecni ceste na Marg. v letadle nenechal kolovat klobouk pro vybirani "propiny" PRIMO NA JEHO MALICKOST!!!

CO s SEBOU??:
Plastenku, plavky, slun.bryle, pokryvku hlavy, vetrovku (v letadle casto byva zima). Opalovaci krem. Pro jistotu neco jako teplaky - pro pripad, ze bude v noci v kempu prset s vetrem a vzdusny bungalow vam bude tak chladny. Dale - starsi dlouhe kalhoty (treba i monterky) a kosili s dlouhym rukavem. A Repelent (toto POUZE pro prochazku pralesem). Vsak repelent NIKOLI v podobe spreye, aby vam ho pitomci nesebrali hned na letisti, cimz pry na celem svete tak "bojuji proti terorismu". Holinky (VZDY ciste vymyte) vam tam pujci!! JINAK - pohodlny normalni turist. odev a obuv - napr. kratasy a sandaly. Lahev pitne vody (zejmena do letadla, VSAK zapecetene - jeste neotevrene, abyste nedopadli hned na letisti jako s tim spreyem!!). Kdo si s sebou na Margaritu PLASTENKU neprivezl, muze si v samosce koupit za cca 8 Bs tenky plastic. pytel na odpadky a prostrihnout si v nem diru POUZE pro hlavu. (jeden koumak si dokonce prostrihl POUZE 1 malou dirku pro oko - aby byl chranen dokonale i s hlavou a presto alespo neco videl). DULEZITE hlavne pro jizdu rychlymi cluny za destovych prehanek. Chrani take skvele pred vetrem.

PLAVANI:
Nebojte se zaplavat si v Orinoku. Kde se denne koupou deti idianu - neni nebezpeci! Orinocka pirana neutoci na pohyb (to delaji jen nektere brazilske)! ALE nevstupovat do vody se skrabanci, ktere mohou krvacet a pozor ZENY s casem sve menstruace! Jinak je ZAKAZ koupat se v Orinoku VECER!! Duvod: nemusel by vas vcas uvidet ridic nocniho motor. clunu (kdyz jede potichu - na male obratky - take VY ho vcas neuslysite) a prejet vam proto hlavu!! Vyjimka je vcelku novy kemp - EKOKEMP, kdy by si fanatik plavani (kterym zrovna JA jsem) mel dat pozor, zda je hladina v Orinoku prave vysoka neb nizka. Pirane se normalne pohybuji tak asi 12 cm u dna. Ostatni kempy jsou postaveny u mist Orinoka hlubokych - nekde az 12 ci 14 m. Jmenovany EKOKEMP vsak ma kolem hloubku malou.

ZAVEREM jedna historka - bohuzel pravdiva:
Turiste se zeptali jednoho tetovaneho ces. pruvodce, od ceho ze ma ta indianka Warao jizvy na rukach. Sluzebnik presvedcivym tonem hlasu odvetil: "Jo, to ona jednou rodila dite do Orinoka a takhle ji pri tom pokousaly pirane!" Takze, co vy na to - znalci biologie, zoologie a etnologie??! Dlouho nezapomenu vyraz tvare turistu od vyse zmineneho pruvodce, kteri se mne po navratu na Marg. ptali, co ja nato: "Vy jste tam prece mezi temi domorodci zil - je to vubec mozne?!" Jeden muj znamy tento vyse zmineny slavny vyrok pozdeji komentoval: "No ale - ten kluk prece aspon NEJAK zareagoval, ne?!"

V nejblisim priste: "Fauna a flora Orinocke delty." Zatim AHOJ
_________________
Mila Remsa
 


Aktuální články

Reklama