Historie - Od Kolumba az po rozpad velke rise

15. ledna 2013 v 4:58 | Míla Remsa |  Historie, politika, ekonomie
HISTORIE PODKLADEM K POCHOPENI SOUCASNOSTI
Cast prvni: Od Kolumba az po rozpad velke rise

Platnost hesla, tvoriciho nazev SERIE clankuu o historii se, zcela samozrejme, neomezuje pouze na Venezuelu. Ale tato zeme jakoby jeho vyznam potvrzovala prinejmensim dvakrat.
Temto prispevkum by docela dobre "sedel" podtitulek "A TAK TO VIDIM JA".

Pobidkou k jejich napsani mi byly cetne otazky sem prijizdejicich ces. turistu a jejich vypraveni o stylu a obsahu pravidelnych zprav ces. sdelovacich prostredku o Venezuele, ktere se jen zalostne malo procenty shoduji s poznatky z meho denniho zivota zde, kdy se nachazim vlastne "PRIMO U TOHO".
Kde muze byt pricina? Zda se, ze (v tom nejlepsim pripade) ceska masmedia zpracovavaji informace ziskane zrejme z "druhe ruky" (nebo buhvi z kolikate). A vetsinou od zpravodaju, za velmi slusny peniz hajicich zajmy skupin, nepratelsky smyslejicich a zamerenych proti teto zemi, nebo spise proti novemu políticko - ekonomickemu smeru, razenemu v soucasnosti vladou prezidenta Hugo Chaveze. Smeru v mezich vychodoevropskeho chapani spise staronovemu ci zmrtvych vstalemu. Pracovnici jiz zminenych ces .masmedii jsou velice vytizeni, az mozna pretizeni zpracovavanim pro ces. narocneho ctenare a divaka - prednejsich informaci v poradi dulezitosti. Napr. museji denne nahlizet do posteli casto podprumernych hercu, rozpitvavat zakulisi zkrachovale kariery pochybnych zpevaku a zkorumpovanych politiku, obdivovat vztahy popularnich homosexualu a lesbicek. Tedy vesmes atraktivni odpocinkove poctenicko pro uchyly, aby se treba necitili tolik traumatizovani a diskriminovani jako za "totace". A soucasne je to (vedle nicim neredenych krvaku) take "vyzivne" poctenicko pro deti a nevyzralou mladez, jakozto ucinny katalyzator k jejimu rychlejsimu a dokonalejsimu zprzneni. Aby se nasledkem toho vehementne usilovali - svym takticky predlozenym idolum a jejich modelu svobody a demokratickeho zivota co nejvice priblizit. Zvlaste je-li to podavano jako tzv. "bezna realita nasich dnu"!
Tedy jako neco naprosto normalniho. Kolik energie a tvoriveho talentu (o kvalitnim papiru ani nemluve) se jen muselo promrhat napr. na vyliceni detailu, jak jeden cesky zvrhlik v rekordnim case dokazal systematicky prochlastat a prodrogovat svou vyhru 40-ti milionu Kc! Nu, odusevnely vyraz jeho tvare na fotografii u 4 strankoveho clanku plne odpovidal jeho uslechtilemu zamereni! Nu -a pak uz naprosto logicky nezbyva takovemu novinarovi dostatek volneho casu a pracovniho elanu na - trochu vic do hloubky proverit treba prave dulezitou informaci o Venezuele, kterou pohodlne
obdrzel jiz patricne "predzvykanou" od zpravodaju, k tomuto ucelu specielne vyclenenych a za to take vice nez adekvatne placenych. A v pripade aktivit tech jiz "pokrocilejsich" ceskych"zvestovatelu", kteri na Vas denne "vylevaji elixir" sve vlastni "osvicenecke" tvorivosti - bude asi vhodne sahnout po citatech a rcenich jako:
1) "Nevedomost hrichu necini!"
2) "Blahoslaveni chudi duchem, odpust jim o Boze, neb nevedi co cini!"
3) "Carpe Diem !" (zijme pro tento den)
4) "Po nas potopa!"
Duvodne se obavam, ze prave v nasem pripade vubec nejde o nevedomost a provinilci az prilis dobre vedi CO cini. Coz vsak vubec nevylucuje, ze JSOU chudi duchem, ale spise to potvrzuje. Proto - pozor na nasledovani prikladu!! A mira jejich hrichu (za celou tu dobu 9-ti let jejich pusobeni) jiz dosahla takove zavratnosti,ze uz asi ani neni v silach pouhe dobre vule lidstva dosahnout jim odpusteni uplneho. Tu majoritni cast dnes jiz soustavne pachaneho hrichu jim ted muze odpustit uz opravdu jenom Buh! Hrich promysleneho obluzovani na vsech z Vas, kteri jste nuceni jim ten jejich "UTREJCH" (podavany pravidelne v systematicky se zvysujicich davkach) s virou a odevzdanosti denne konzumovat. Z duvodu nedostatku moznosti jine. Body 3) a 4) snad ani komentar nepotrebuji. Publicisticti lokajove vyznavaji tyto zasady spolecne s temi,kterym tak oddane a bezohledne slouzi.

Nyni vsak jiz, prosim, konecne prijmete pozvani na prochazku historii Venezuely:
V r. 1492 dorazila k brehum Noveho sveta s Kolumbem horda vyvrhelu, hledajici puvodne novou cestu do Indie napric morem. Toto si jeste zrejme kazdy z nas pamatuje ze skolniho dejepisu. Uz mnohem mene osob pak vi, ze po vyhnani Arabu ze zeme, Spanelsko "klesalo" kulturne, v rozvoji ved a vzdelani - ale predevsim ekonomicky.
A proto to byli spanelsti Zide (se svymi sousedy - soukmenovci), kdo poskytl spanelske korune penize na Kolumbovu vypravu. Tito pak take zacali pozvolna prijizdet s vypravami dalsimi a jejich usili v kolonizovanych uzemich muselo samozrejme smerovat k tomu, aby nikdy nemuseli svych investic pozdeji litovat. Tito "podnikatele", svymi obecne znamymi "kvalifikovanymi" metodami pak jiz Kolumbovou soldateskou zapocate zotrocovani dale prohloubili a zdokonalili.
A "zaseli tak seminka" dnes po letech zde jiz tak prebujele korupce.

Nesnesitelny utlak nemajetneho domorodeho obyvatelstva bohatou bezohlednou mensinou nezadrzitelne vzrustal den ode dne. Ale puvodni obyvatele venez. uzemi rozhodne neminili dobyvatelum jejich umysly jakkoli usnadnovat.
Napr. nikdy nebude zapomenuto jmeno Quaicaipuro - nacelnika kmene Teques, ktery zpusoboval Spanelum (sice mene pocetnejsim, ale zato lepe vyzbrojenym) znacne ztraty, kdyz hrdinne branil rozlehlou oblast kolem Caracasu pres vice nez 10 let. Venezuelsti skolaci se uci nazpamet posledni vetu, kterou pry adresoval svym pokoritelum, kdyz pod nim vyslehly plameny hranice: "Cizinci, zde vidite umirat posledniho svobodneho syna teto zeme!"
Po jeho zabiti pak jiz nikdo nedokazal sjednotit indianske kmeny k organizovanemu odporu. Na jeho pamatku je hlavou tohoto hrdiny zdobena vigneta znameniteho venez. rumu "Cacique" (veliky nacelnik).

Dale mozno vzpomenout rozlehle savany a hory v okoli Machiques, obyvane tehdy kmeny Yupu a Motilonu, kteri bojovali proti zabirani pudy vsemi prostredky a vyslouzili si tak povest "divokych zabijaku". Po jejich konecne prohre a ustupu do hor byl soucet jejich mrtvych 10x vetsi nez na strane tzv. "civilizovanych". Obavane byly rovnez velmi bojovne a nezkrotne kmeny Caribu, ktere byly na opakovanou zadost conquistadoru proto dokonce vynosem spanelske koruny z r. 1504 "vyobcovany z lidske spolecnosti" a tak automaticky oficielne propadly otroctvi. To se samozrejme v te dobe stalo impulzem k honu na lidi v meritku, ktere tento kontinent dosud nepoznal.

A jsme-li jiz jednou u otazky otroctvi Jizni Ameriky, tedy stejne jako na dnesnim uzemi USA se brzy zjistilo, ze indiani snaseji tezke prace mnohem hure nez cernosi a tak zaznamenan obrovsky ubytek rudych lidi. A tak byl "nastartovan import" cerne rasy. Alexander von Humboldt pri svych cestach Venezuelou v r. 1800 popsal tuto prihodu: "Farmar v navalu vzteku privazal cernou otrokyni za nohy k ocasu sveho kone a vlacel ji, dokud nezemrela!"
Pro dalsi podobna story k tomuto tematu si bez zabran muzete otevrit kohoutek sve fantazie naplno. Cerni otroci sice byli fyzicky silnejsi a odolnejsi nez indiani, ale o to suroveji s nimi bylo nakladano. A tak o neuspesne uteky a vzpoury nebyla nouze. Napr. r. 1532 se v dole Tucua vzbourila asi stovka cernochu. Po uteku do hor tam zalozili "kralovstvi" s kralem Miguelem a kralovnou Giomar a biskupem. Trestna vyprava, vedena Diegem de Losada (pozdejsim zakladatelem Caracasu) zlikvidovala kralovstvi, jeho monarchy I vetsinu poddanych.
Dovazeni africkych otroku zacalo za ranne conquisty a pokracovalo az do zacatku 19. stol. Oficielni zaznamy hovori o poctu 121.200 cernochu, ale jeste dalsi nezjisteny pocet byl do Venez. dopravovan jako kontraband.

SYSTEM VLADY
Spanelsky kral - pro vykonavani moci nad amer. nove ziskanymi koloniemi - zridil dve instituce:
1) Poradni sbor Indii
2) Kontraktacni kancelar Indii
Nazvy si udrzely svou podobu i po zjisteni, ze Novy svet nema s opravdovou Indii nic spolecneho.
Zminene instituce byly v zamori reprezentovany tzv. "Kralovskymi audiencemi". A to:
1) Na Espanole (dnesni Haiti)
2) Novem Spanelsku (Mexiko)
V Mexiku, Peru, Nove Granade (Kolumbie) a La Plata (Argentina) sidlili mistokralove.
Jim podlehali guverneri a tzv. generalni kapitani. Venezuela nikdy generalniho kapitana nemela. Spadala pod Kralovskou
audienci na Haiti a chvili take pod Kolumbii. Odtud byla moc vedena rukama 7 venez. guverneru, sidlicich v Caracasu a 6ti dalsich provinciich, mezi ktere tehdy spadal jeste Trinidad a cast dnesni repub. Guayana.
Teprve v r. 1777 obdrzela Venezuela status generalniho kapitanatu, cimz dostala urcitou autonomii. R. 1786 byl urad "Kralovske audience" zrizen primo v Caracasu. Spolecnost kolonialnich mest byla socialne velmi ostre rozdelena.

Prisna diferenciace rasova, i kdyz proces miseni ras pochopitelne stale pokracoval. Tak se da take rici, ze puvodni indianske kmeny vlastne v pravem slovasmylu nezanikly, pro katastrofalni nedostatek bilych zen pro jiz znacne pribyvajici prvni kolonisty. Nicmene kdo citil prislusnost k nejvyssi socialni vrstve, chranil si plet pred sluncem, aby snad na jeho rodokmen nepadl ani stin podezreni "poskvrneni". Tito nadrazeni sli pozdeji az do extremu, kdyz snatek s nove pristehovalym Spanelem - nebo s ostatnimi belochy - byl potupou a podlehal navic schvaleni interniho soudu.
Neni bez zajimavosti zminka o tzv. "Kakaovych markyzech" kdy nejvyssi slechticke tituly byly byly vetsinou udelovany obycejnym pestitelum kakaa, kteri si zadany titul mohli koupit, diky prudkemu vzrustu cen teto plodiny v 1. pol. 17. stol. Ze skupiny mene financne "pozehnanych" plantazniku se postupne rekrutovala vrstva drobne burzoasie.

PRONAJEM VENEZUELY
Nebude asi tak uplne od veci, zminit zde take par udaju o neobvyklem obchodne - politickem tahu span. krale Karla V, ktery pronajal pevninskou cast Venezuely bankerske rodine Welseleru z Augspurku, na dobu 1528 - 1556. Banka predtim krali pujcila znacny obnos na zaplaceni hlasu kurfirtu, aby na Karla V nezapomneli pri hledani nastupce na cisarsky trun. Penize na pravidelne splaceni dluhu nebyly, uzemi hloubeji do nitra zeme nebylo jeste ani prozkoumano - tedy nebylo vlastne ani mozno jej presne ohranicit. A docasna kralova ztrata nejisteho vytezku z teritoria? Stejne vcelku dosud nic nevynaselo.
Zavazky Welseleru ve smlouve byly: zbytek zeme prozkoumat a osidlit, do 2 let postavit minimalne 2 osady s 300 obyvateli, zbudovat 3 pevnosti a behem 4 let privezt 4000 cernochu.
Nemce posedla touha najit zlato bajneho "El Dorada "mnohem silneji nez Spanely. Zablesk stesti je zasahl az ke konci lhuty pronajmu, kdy po nesmirnych utrapach a ztratach dopochodovali do pohadkove "rise Cibcu" (srovnatelne snad jen s risi Inku) na uzemi dnesni Kolumbie. To vsak jeste nevedeli, ze jinymi cestami jiz ke stejnemu cili dorazily 2 jine nezavisle vypravy Spanelu. Spor o pravo "spravovat" (tedy vydrancovat) objevene uzemi, rozhodl soud spanel. krale ve prospech conquistadorskeho sboru jejich krajana - Jimeneze Quijady, ktery dospel do rise Cibcu o necele 3 tydny drive nez Germani.

OSVOBOZOVACI BOJ
Dlouhodobou pripravu a "odstartovani" masoveho organizovaneho boje za nezavislost nelze upritvenez. vojevudci a statnikovi Fracisco de Miranda. Miranda - svobodny zednar, politik, dobrodruh a svudce zen. Syn obchodnika z Kanarskych ostrovu si koupi dustojnickou hodnost spanelske kralovske armady, za kterou bojuje v Africe a na Kube. Pozdeji neschazi u zrodu USA, ani r. 1781 pri udalostech francouzske revoluce, kdy v hodnosti franc. marsala veli batalionu obrany hranic. Prozije milostny romanek s ruskou carevnou Katerinou, od ktere si na cestu odvazi
znacnou sumu, podobne jako od nekolika vlad zemi dalsich, na kryti pocatecnich nakladu boje proti kolonizacni armade. V r. 1806 priplouva z New Yorku se 3 lodemi, privazejicimi 200 dobrovolniku z USA. 2 lode vsak padly do zajeti spolu s 63
severoamericany, jejichz 10 dustojniku bylo poveseno pro "piratstvi, rebelii a vrazdy".
Miranda utika na Trinidad (tehdy uz britsky), aby se za 6 mesicu vracel s 500 dobrovolniky. Ve svych 56-ti letech veku po 40-ti letech konecne opet pronika do vlasti. Vsak drivejsi zpravy antiroyalistu, ze ho cela zeme ocekava, aby se k nemu pripojila v odboji,se nepotvrdily. A tak po 10-ti dnech znovu odjizdi.
19.4.1810 se odehraje neco jako nekrvavy prevrat, kdy slechta a burzoazie Caracasu - jakozto nova Nejvyssi junta prevzala vladu zeme. Sice jakoby reprezentovala span. korunu, ale po 300 letech to byla prvni venez. vlada, slozena pouze z Venezulancu. Coz je mozno chapat jako zacatek konce kolonialni historie zeme. Po 2 mesicich vysila tato vlada do Anglie delegaci, vedenou Simonem Bolivarem, aby tam pro sebe zajistila podporu. Bolivar tam pozada Mirandu, aby se vratil do vlasti (krasna provokace proti Spanelum). Miranda hned po prijezdu zaklada "Vlasteneckou spolecnost", na jejiz natlak je svolan Prvni venez. kongres, vyhlasujici 5.VII.1811 Deklaraci nezavislosti "Spojenych provincii Venezuely".
Spanele reagovali vylodenim sveho vojska v meste Coro, kudy vitezne pronikl Miranda do zeme v r. 1806.
Vsak tentokrat byl osud proti Mirandovi. 25.III.1812 musel kapitulovat, je v okovech deportovan do Spanelska, kde do 4 let ve vezeni umira.
Neuspech jeho posledni akce byl totiz urcen nahlym zemetresenim v Caracasu, behem priprav mesta na ozbrojeny odpor, kdy jedina minuta stacila znicit mesto cele a s nim 10.000 lidi. To byla voda na mlyn fanatickych span. mnichu, kazajicich pak po cele zemi: "Tak nas nebe tresta za nepolusnost span. korune!" Nasledny moralni rozklad povstalcu jim sebral vetsinu sil, potrebnych k odporu proti dobre organizovane armade ze Spanelska.
Bolivar s hrstkou vojska prcha do Kolumbie, odkud vyhlasuje Spanelsku "valku na zivot a na smrt", aby se vratil 7.VIII.1813 zpet a rozmnozoval svou armadu - pozdeji i o lidi z Jamaiky a Haiti. Jeho opernymi body se stal ostrov Margarita a uzemi dnesniho venez. statu Bolivar, odkud vysel se s nim spojit general Piar, take velmi schopny vojevudce.
Neminil se vsak Bolivarovi podrizovat. A tak strety mezi vudci vyvrcholily Piarovym zatcenim a popravou, jakozto bolestnym, ale nutnym aktem k potreni anarchie.
GLOSA: Jiste - vzdy pouze ruce jednoho JEDINEHO ridice na volantu mohou vest bezpecne vozidlo k cili, aby neskoncilo brzy v pangejtu! Proto je take pravy demokraticky system tak citlivy a krehky, protoze predpoklada charakterovou vyzralost vsech zucastnenych a jejich maximalni miru pripustne tolerance!

A ZPET K DEJI: A prohlasovalo se tehdy, vice nez kdy predtim: "Jen v jednote je sila k dalsimu boji!" Dalsi schopny lidovy vudce Jose Antonio Paez sjednotil pod republikanskou vlajkou bojovne llaneros (jihoamer. cowboe) z vnitrozemskych stepi - llanos. Tento se vsak bezvyhradne podrizoval Bolivarovym rozkazum. R. 1813 Bolivar prednesl svuj Projekt Ustavy na kongresu v Angosture (dnesni Ciudad Bolivar - hl.m. statu Bolivar).

Vydava se na strastiplnou cestu osvobodit Kolumbii (jeste drive nez Caracas). Ma jen 3000 muzu s 200 konmi.
Spatna vyzbroj, hlad, malarie a zluta zimnice, spalujici slunce, lijaky, vitr, mocaly, potreba casto stavet vory.
Pri 5-ti dennim zdolavani horskeho, temer 4000 m vysokeho vrcholu Pisba prisla armada o stovky vojaku, vetsinu koni a vsechen dobytek. I presto tyto "zive trosky" v posledni jikricce nadseni, vykresaneho v nich Bolivarem, dakazali zvitezit nad 3000 lepe vyzbrojenymi Spanely, po sestupu z hor - bitva u Boyaca.
Po navratu do Angostury predklada Bolivar kongresu svou myslenku - vytvorit velky stat na severu jizni Ameriky "GRAN COLOMBIA". Mel byt tvoren Venezuelou, Kolumbii, Panamou, Ekvadorem a Bolivii. O 2 roky pozdeji byla tato myslenka ofícienle uvedena v zivot. "Gran Colombia" mela sice z hlediska historie jepici zivot - pouhych 10-ti let. Ale az do doby, kdy po 167 letech sjednocovaci myslenka nasla sveho volneho pokracovatele v podobe osoby soucasneho venez. prezidenta Hugo Chávese, si Gran Colombia uchovala svuj vyznam jako ojedinely pokus o jihoamerickou integraci.

24.VI.1821 probehla posledni a rozhodujici bitva o osud Venezuely mezi republikany a roalisty. Toto pulhodinove stretnuti u Carabobo bylo dilem Bolivarova strategickeho genia a Paezovy strhujici odvahy.
Datum bitvy je dnes oslavovano jako take jako Den armady.
Az nyni - po 40-ti letech vjizdi Bolivar konecne do Caracasu. Jeho kolega Paez tam jiz zustane jako Bolivaruv nejvyssi hodnostar. Bolivar odjizdi dokoncit osvobozeni zbytku Kolumbie a Ekvador, ve spojeni s generalem Sucre.
Setka se i s argentinskym generalem San Martin, ktery pro jizni polovinu subkontinentu znamenal totez co Bolivar pro severni. Dvema velkymi bitvami je osvobozeno Peru (dosavadni basta royalistu - mistodrzitelstvi ). Druhe vitezne stretnuti bylo vedeno proti 2 nasobne presile Spanelu. Jako posledni nasledoval boj o Bolivii.
R. 1827 prijede Bolivar naposledy do Caracasu, pompézne uvitan jako nejmocnejsi a nejvlivnejsi muz Jizni Amer. Paez se takticky podrizuje silnejsimu.
Ale tato Bolivarova moc a sila nezustava dostacujici proti pokuseni a snaze dalsich nedockavcu - take "si uhryznout z kolace". Pokus o spiknuti v Kolumbii vyusti az v nezdareny atentat na Bolivara, pri jeho prijezdu vysetrovat do Bogoty. Jeho general Santander jen o vlasek unikne poprave nedostatkem dukazu o jeho podilu na spiknuti a a priprave atentatu na sveho velitele. Bolivar jede potlacit jeste dalsi podobne povstani v Peru, ale tam r.1827 onemocni.

I kdyz je behem nekolika tydnu zase v sedle, sam poznava, ze jeho moralni a fyzicka sila k prikladne fanaticke aktivite se mu jiz nikdy nevrati. V dubnu 1830 se formalne vzdava vsech funkci. Jen v kruhu nekolika pratel umira v Santa Marta, v kolumbijskem pristavnim meste na Atlantiku 17.XII.1830. Presne ve stejny den, kdy 11 let predtim poprve vyhlasil vytvoreni "Velke Kolumbie".
Roku 1830 se take definitivne tato unie rozpada. V Kolumbii (Velka Granada) je "hlavou" Santander, v Ekvadoru venezuelsky rodak Flores a Venezuelu si "ponechal" Paez. Oddechli si - uz se nemuseli s nikym delit o vladu nad byvalym uzemim kolonii. Paez byl toho sameho roku zvolen prezidentem - a to je zacatek souvisle historie samostatneho statu s hranicemi podobnymi tem dnesnim. Tato historie vsak zacina "na blate". Rezervy nejsou, v zemi je povalecny hlad. Zeme ma necely milion obyvatel, kteri behem 20-ti let boju odvykli pracovat. Radii mnoho band lupicu. Cesty jsou nesjizdne, horsi nez za kolonialni doby. Zahranicni obchod neexistuje. Lodstvo ma jen par barek.

A jak charakterizovat Bolivara? Stihla a nevysoka postava jemnych rysu. Mel prirozenou autoritu a pritazlivost pro zeny.
Skvely recnik, neunavny spisovatel deklaraci, traktatu a dopisu, z nichz rada ma dodnes nespornou literarni hodnotu.
Fyzicky vydrzel vic nez vetsina jeho vojaku. Tvrdy k sobe a v pripade nutnosti az kruty k druhym - pratelum ci nepratelum. Utrpel nejmene 10 porazek na bojisti - nektere velmi tezke. Ale pres prohry se dostaval k vitezstvim.
K jeho psychickemu oslabeni, predchazejicimu nemoci, nesporne prispelo pozorovani, jak mistni vudci nejednou rychle vymenuji osvobozenecke ideje za osobni sobecke cile.
A v dusledku toho pak na konci namisto rozkvetu nastupuje upadek. A tak jeho posledni graficke sdeleni pred smrti bylo: "Orali jsme more!"

Zaverem teto kapitoly bych chtel vzpomenout znamou, vcelku objemnou a pestrou, sbirku Bolivarovych citatu. V nejednom nabada byt ve strehu pred bezohlednou a plizivou expanzivitou angloamericanu. A to jeste dlouho pred konecnou porazkou Spanelu! Mam na mysli PUVODNI - KOMPLETNI sbirku, protoze knizecky zejmena poslednich 15-20ti let, vydavane zde v rezimech predchavezovskych totiz citaty prave s touto tematikou (naprosto logicky) vetsinou postradaly. Nedlouho po mem prijezdu do zeme pred 14-ti lety jsem mezi zaprasenou spoustou haraburdi jednoho zastrceneho bazaru v Maturine, objevil zazloutle torzo stareho vydani prave teto puvodni sbirky, kde jsem s prekvapenim poprve cetl zminene varovne myslenky. Vzhledem k zubozenemu stavu brozury jsem koupi usmlouval na pouhych 5 Bs.

Nu samozrejme "dalkove ovladane" anglosaske vlady nenamitaly nic proti tehdejsi ucasti svych dobrovolniku v Mirandove vojsku a vcelku take ochotne investovaly. Pujcily na vyhodny urok nejaky peniz pro revoluci,ktera jim mela pomoci znicit (nebo alespon notne oslabit) silneho rivala - Spanelsko. Peniz, pochazejici stejne urcite velkou merou z prepadeni mnoha spanelskych lodi anglosaskymi piraty. Lodi, prepravujicich z jihoamerickych kolonii vydrancovane zlato a perly spanelske korune. Lodi, zajatych piraty jako byl napr. sir Francis Drake aj. operujicich pod tajnou ochranou koruny anglicke, protoze pozdeji "pracujicich" pro ni! Neni to genialni, kdyz vlatne nekdo pujcuje Vasemu protivnikovi z Vasich vlastnich penez ?!
Bylo spocitano, ze napr. USA, neb MMF v poslednich letech za kazdy v pujcce poskytnuty 1 dolar pak vymaha 4 dolary nazpet. Pochybuji, ze tehdejsi "lichvari s mezinarodni pusobnosti" byli v Mirandovych casech mene narocnejsi a vice utlocitnejsi!
A jinak - skryta nadnarodni vlada mafii. jak tehd ,tak i dnes, na svetove scene za nitky pimprlat ruznych vlad statovych tahajici, prece nepotrebuje nejakou vlastni armadu, vlastni namornictvo, atd.! Vzdy se podari nejakymi intrikami postvat armadu (nebo vzbourence) statu jednoho proti "neposlusnemu" statu druhemu.
Zacatkem 19. stol.se tedy TATO skryta sila urcite nesmiri s alarmujici skutecnosti, ze v sousedstvi jeji "basty" nedavno nove vznikleho anglosaskeho imperia, zacina rust rival prinejmensim stejne silny, jako byl ten, ktereho ONA sama pred relativne kratkym casem neprimo pomohla zlikvidovat. Silny a hlavne sobestacny - tj. nezavisly.
To je prece nepripustne! A tak si internacionalni "iluminati" smocili sve spinave prsty I ve vsestrannem popouzeni k "rozdrobovani velkeho Bolivarova kolace" - Gran Colombie! Jejich neviditelna a temer vsudypritomna energie (jak drive tak I dnes) je v presvedceni, ze je kazdy vetsim hlupakem nez oni sami, nebo to alespon radeji bude v servilni konformite prestirat. A predstavuje si - je zvykla, ze se kazdy drive nebo pozdeji pred ni skloni az do blata. A najednou se objevi nejaky Bolivar, ktery na to ale vubec nevypada!
A po necele dvoustovce let pozdeji se zase odnekud vynori nejaky "fanaticky" Chavez, ktery by chtel v realizci "zvrhlych" myslenek toho prvniho "nebezpecneho silence" v trosku jine podobe pokracovat! No to uz pak je vazne k vzteku, ze?!
A kdyz uz jsme nahodou tak najednou skocili pres 2 stoleti zase do nasi skvele pritomnosti, proc se nazastavit?
Nemohu se ubranit nutkani, podelit se s Vami jeste o jednu mou skoro cerstvou prihodu.
V kapitole o starsi historii muze plnit ulohu treba nejake souvztazne nadcasove glosy.
Nedavno jsem zde - na margaritskem letisti, nahodou byl pasivne ucasten rozhovoru 4 clenne, anglicky mluvici skupiny, se zretelnym americkym prizvukem. Mohli to byt turiste, ale stejne tak dobre i treba novinari. Meli nekolik fotoaparatu s teleskopy, film, kamery a kratili si cas docela zasvecenym rozmlouvanim o politice.
Nu - zname prece tzv. suchy angl. humor, pronaseny i prijimany s vaznou tvari! A tak jsem si misty nebyl zcela jist, jak se zachovat, co si myslet. Zda bych se mel opatrne vnitrne zasmat a kdy byt znepokojen, zahamben anebo spise pohorsen. Pri hodnoceni povazlive situace byl smysl zaverecnych konstatovani asi takovy:
Je toho uz nejak moc! Arabove za vsechny prokazane a pozornosti a laskavosti Spojenych statu nechteji byt svym yankeeskym dobrodincum patricne vdecni, nechteji poslouchat. Lakoma Venezuela se za soucasneho "diktatorkeho" prezidenta najednou obraci k "Stryckovi Samovi" zady a nechce uz mu vic pravidelne darovat. NIC ze sve "premiry" nerostneho bohatstvi, jak to ochotne delala dlouho predtim. Nedari se veskere dobre pripravovane pokusy s pucem v teto hrozne zemi. Atentaty na prezidenta Chávese se nedari, stejne jako predtim z nepochopitelnych
duvodu dosud vychazelo naplano vsech tech snad temer 500 atentatu na kubanskeho Fidela (toto zavratne cislo sdelil jednou Fidel sam).
Zavody v odbytu prumyslovych vyrobku USA versus Asie maji stale mensi sanci na vitezstvi amer. "prukopniku". Atd, atd.
To vse je zakonitou pricinou obrovskeho stresu na "zodpovedne veliciny". Bushovic Jirkovi pry ted unika nezmerne mnozstvi potrebneho zivotniho elanu na premahani, aby nasledkem toho vseho opet neupadl do jiz pred delsim casem uspesne vyleceneho tezkeho alkoholismu. Kondol. Riceove se udajne zase z toho vseho jiz pred delsi dobou rozhazela pravidelnost menstruacniho cyklu a zaludek. Dalsi predni funkcionar (jehoz jmeno jsem preslechl) uz pry znatelne ubyl na vaze. To uz je opravdu na povazenou!! A proto - nezavidme jim jejich posty, ani jejich miliardove platy! Jeste ze alespon ti rozsafni Cesi nedelaji USA a MMF problemy! Se vsim nadsene souhlasi jako prvni. Odevzdane plati dane ze vseho, co je mozne i nemozne. Stejne jako s pochopenim a odevzdanosti pravidelne splaceji svuj zahranicni dluh, ktery si - bez jejich svoleni - na jejich jmeno vypujcilo par osob - pro tuto obrovskou masu dluzniku vlastne uplne neznamych!
Jak je to od tech davu slechetne! Vdecne prijimaji a hltave sleduji kazdou slataninu na pokracovani, kterou jim (take za jejich penize) velka severni zeme za oceanem posle. Ano, vedomi toho mne tady v dalce silne uklidnuje.
Dekuji vam krajane za takovou miru ohleduplnosti.

Poznamka: Jmena uvadena v tomto historickem clanku - zcela samozrejme brzy zapomenete.
Muzete si je vsak snadno "ozivit" cestovanim po Venezuele, protoze jmena slavnych a zaslouzilych nosi ulice, mesta i cele staty. Kdo jste tu jeste nebyl, chapejte to jako pozvani. Ti kdo tu jiz byli, probudte sve vzpominky.
 


Aktuální články

Reklama