Historie - Nafta, nafta, n a f t a .....

21. ledna 2013 v 6:36 | Míla Remsa |  Historie, politika, ekonomie
HISTORIE - cast OSMA - c.8.)
N A F T A , NAFTA , n a f t a , nafta…..! ¡ ¡ ¡ ¡
Jiz v predeslych clancich jsem se tohoto tematu nekolikrat dotkl.
Az do nedavna pokryval 50 % celkove tezby venezuelske ropy stat Zulia,
lezici v nejzapadnejsim cipu teto zeme, oddelenem od jejiho zbytku hradbou And a dalsich hor. Svym zpusobem je to jakysi samostatny stat ve state a po prirodni strance je panvi velikeho jezera.
Maracaibske jezero a panev, ktera nese jeho jmeno, lezi mezi 2 vetvemi andskeho pohori.
V dobe, kdy se z tretihornich mori vztycil giganticky pas And, zustal tento prostor pod vodou. More v nem ukladalo jednu vrstvu sedimentu za druhou, coz trvalo bez preruseni nejakych 100 milionu let. V nejhlubsich mistech panve by se mohlo vrtatdo hloubky 10 km a stale by se nárazelo na sterky, pisky, vapence a jilovce, usazene v mori, rozlitem v dobe pomerne nedavne - chapano geologicky - mezi pasy hor, ktere se dnes jmenuji Venezuelske Andy a Sierra Perija.
Ve svrchnich castech ulozenin tohoto vnitroandskeho more se vyskytuje ropa. Misty vystupuje dokonce az k povrchu. Ropu v panvi Maracaybskeho jezera znali uz indiani, kteri ji uzivali jako masti k lecivym ucelum. Jejich vyraz pro mista, kde se tekute zivice dostavaly na zemsky povrch - MENE -se udrzel do dnesnich dnu v mistnich nazvech. Pouzivali ji i spanelsti lodnici a bukanyri, kteri si dehtem a asfaltem, ziskanym z ropnych pramenu, vyspravovali sva plavidla.
O venezuelskych zivicich a asfaltu se tedy vedelo uzodedavna. Zminuje se o nich i Alex. von Humboldt. Avsak az v 19. stol. se zacalo uvazovat o jejich vyuziti v sirsim meritku.
Prvni koncesi ziskal jisty Camilo Fernandos, ze Zulie v r. 1865. Byl opravnen "tezit a uzivat olej, vyskytujici se v podzemi, at je jeho oznaceni jakekoli". Frenandos koncese nevyuzil a tak prvnim spolkem, zabyvajicim se tezbou ropy ve Venezuele, se stala "Narodni Petrolejarska Spolecnost", zalozena r. 1879. Vzniku "Spolecnosti" predhazela dramaticka udalost - velke zemetreseni, ktere "otevrelo zemi" na haciende Antonia Pulida v Tachire. Z pukliny v zemskem povrchu vytekala ropa.
Ale teprve pruzkumny vrt americkeho koncernu Gulf Oil Zumaque c.1., provedeny v r.1914, na miste zvanem Mene Grande, zahajil venez. ropny boom. Vytezek vrtu byl vynikajici a kazdym vrtem novym se potvrzovalo, ze kdekoli se na severovychodnim brehu Maracaybskeho jezera "pichne do zeme", vsude vyteka cenna cerna tekutina.
Tehdejsi vladce zeme - diktator Juan Vicente Gomez - nezaviral dvere pred cizim kapitalem.
O tom, ze by zaostala jihoamericka zeme mohla zhodnotit sve nahle objevene bohatstvi vlastnimi silami tehdy ostatne nemohlo byt ani reci. Pro zahranicni koncerny se Venezuela stala na dlouha leta zaslibenou zemi. Tezbu ropy zcela ovladl triumvirat obrich firem: Creole (Standarty Oil), Mene Grande (Gulf Oil) - tedy firem USA - a Shell - firmou holandskou.
Ze zahranici prijizdeli manazeri, inzenyri a vysoce kvalifikovani odbornici. Nikoli vsak delnici.
Ti se hrnuli ze vsech koutu Venezuely. Bohuzel je krajina na severovychodnim brehu jezera jedna z nejnezdravejsich v zemi - horka, mocalovita a vlhka. Nezdrave podnebi a tezka prace v katastrofalnich hygienickych podminkach si vyzadaly tisice obeti. Delniky kosila malaria, zluta zimnice a ruzna onemocneni, zpusobena cizopasniky.
Ropa vsak tekla dal. Pamatny vrt v Los Borrosos 2, provedeny v r. 1922, potvrdil svetu,
ze nejvetsi americka loziska ropy jsou skutecne ve Venezuele. Nez se podarilo vrt zatamponovat, valilo se z neho vic nez 200 lt za sekundu. A bylo zjisteno, ze jeste vetsí zasoby nez pod brehy jezera - lezi pod jeho dnem. Od r. 1926 se vrta a cerpa v prostorach jezera, ktere je pomerne melke a tak neni velkych technickym problemem.
Ropa se objevuje poprve ve venez. statistikach jako vyvozni artikl r. 1918. R. 1926 zaujima mezi temito artikly jiz prvni misto. A v r. 1946 je Venezuela nejvetsim vyvozcem surove ropy na svete¡!!
Na konci 60-tych let se ozyvaji prvni varovne hlasy geologu a narodohospodaru. Jeste v r. 1971 se vsak vytezi rekordni mnozstvi - temer 200 milionu tun - a z toho 4 petiny v panvi Maracaybskeho jezera kde po 70 -ti letech tezby existovala mala nadeje, ze budou objeveny dalsi ropne struktury. Regulace tezby, ktera prisla spolu se znarodnenim venez. ropy v r. 1976, vycerpani lozisek sice oddalilo, ale nemuze mu zamezit.
Soucasne se zvysovanim tezby nabyvalo na dulezitoti i hlavni stredisko ropneho boomu - Maracaibo. Lezi na severozapad. brehu jezera, v uzine, kterou je jezero spojeno s morem.
Po dobu vice nez 3 stoleti bylo - sve poloze - nejizolovanejsim provincnim mestem Venezuely. Do Caracasu se odtud cestovalo lodi pres jezero a pak na konich vyprahlou, pustou krajinou - 2 -3 mesice smerem na vychod. Na severu i na jihu lezelo uzemi, obydlene nepratelskymi indiany, na zapade se zvedala hradba nepristupnych hor.
V techto pustinach hledali kdysi spanelsti conquistadori sve vysnene Eldorado. Zadne vsak nenasli a nezbohatli tu ani osadnici, jimz se po letech boju s indiany podarilo udrzet se tady. Nedarilo se ani jejich potomkum. Teprve ti, kteri se narodili do XX. stol., se meli dovedet, ze jejich jezero je skutecnym Eldoradem i kdyz jeho bohatstvi nema zlatou, nybrz cernou barvu.
Na zacatku XX. stol nemelo Maracaibo ani 20.000 obyvatel.
V r. 1945 uz bylo stotisicovym a ve 2. pol. 80 tych let jiz milionovym mestem. Ve styku s ostatni Venezuelou uz davno neni odkazano pouze na privoz, ktery tak zdrzoval pozemskou dopravu. R. 1962 preklenul uzinu most s 4 proudovou vozovkou, dlouhy 8.678 m - nejdelsi most z armovaneho betonu na svete.
Stat Zulia, kam Maracaibo patri je bohaty ale i jinak. Na zapadnim brehu jezera je ropnych poli podstatne mene nez na vychodnim. Mezi Sierra de Perija a jezerem se rozprostira zelena savana s nejlepsimi pastvinami v cele Venezuele. Dobytkari Zulie tvori zvlastni kastu mezi venez. pestitely krav, protoze jejich zvirata davaji nejlepsi maso i mleko. Jejich majitele az dosud udavaji ton v cenach dobytkarskych produktu.
Tento stat Zulia se behem doby prezidentovani nynejsiho Hugo Chaveze chtel jiz 2x od Venezuely nejak odtrhnout. Ze pry nebude na ostatni - chudsi venez. staty doplacet v materialne - egoistickych zajmech tamejsich "oligarchu". Proto se zejmena TAM soustreduji "popichovaci" akce USA a jeji CIA, snazici se - mimo jine - vyvolat otevreny ozbrojeny konflikt s Kolumbii, se kterou Zulia hranici. Kolumbie je dnes jednou z poslednich "bast" pravicove politiky Latin. Ameriky a ZDE take jakousi prodlouzenou rukou Bileho domu. Jeji hranice je stale dosti "ziva". Ne-li uz nicim jinym, tedy uz po leta pasovanim lacineho benzinu z Venezuely do Kolumbie - a nazpet pak drogoveho kontrabandu. Hlavy zuliiske regionalni vlady, policie a uradu jsou - zejmena v poslednim 10-ti leti -vzdy nejak charakterove zparchanteli a zmafiovalizovani a proto je tento bohaty venez. stat typickym prikladem "plne otevrenych nuzek", kde ne zrovna malo pocetnym protikladem zuliiskych milionaru a miliardaru je chudina - v tom nejryzejsim slova smyslu. Zulia bezkonkurencne vede v procentech kriminality zeme, specielne pak v unosech osoba vrazdach na objednavku, cehoz nitky se vetsinou pozoruhodne sbihaji u paty zulijskeho "knizeciho stolce". Ale at uz je to jak chce, tzv. demokraticke mechanismy ve Venezuele jeste oficialne platit neprestaly a jejich urcita modifikace platit neprestane ani do budoucna. A tak "monarcha" Zulie NEJAKYM zpusobem potrebne procento volebnich hlasu sehnal. A s prislusnou skrytou "specialni podporou" tj. "zvenku i zevnitr" zeme se dokonce v pompezni volebni kampani vrhl i do kandidatury na "stolec" prezidentsky - celorepublikovy. Takze jeho ksicht - konkurovatelny snad jen vizazi (take tak slavneho) Quasimoda z Notre Dame (ne nadarmo se rika, ze tvar je presnym obrazem duse) - jste pri propagande neobjevili uz snad jen uvnitr cerstve otevrene luncheonmeatove konzervy.
Nu - nastesti nevyhral. Ale dale skodi nejen svemu statu, ale vlastne cele zemi.
V poslednich letech Venezuela nasala reseni pro predchozi potize s cerpanim tzv. "ORIMULCION" neboli "tezke ropy", na jejiz odber jiz ma spoustu kontraktu - zejmena pro topeni v zemich "studenych". Kdyz soucasny zdejsi president H. Chavez nastoupil r. 1998 do uradu, uspesne obletel vsechny naftove velmoci OPEC, aby uspesne postavili cenu tohoto "cerneho zlata" na jednotnou odpovidajici uroven a pritom vlastne obnovil cinnost a moc OPECu, ktery ve skutecnosti nefungoval jiz radu let. Jednal v tomto smyslu i se Sadamem Husajnem.
Drive platila cizina Venezuele dan z kazde koupe jednoho barelu surove ropy pouhe 1 %, coz cini 0,1 USD. Cena za 1 barel (tj. 159 litru) byla kolem 4 a pul USD. Po setkani reprezentantu zemi OPECu prodavala venez. vlada 1 barel za 25 USD. Dnes inkasuje Venezuela 30% dan za 1 barel a jak vime - soucasna cena se ustalila na 80ti USD /1 barel. Tak ziskava Venezuela 4,900.000.000 USD rocne - pro sve zdanlive pomale "vynorovani z bahna". Ocekava se, ze v nasledujicich letech po r. 2007 vystoupi 1 barel surove ropy az na 100 USD.
Nyni tedy 18 bilionu USD - jakozto vysledek upravy dane z prodeje ropy do ciziny - prichazi do republikove pokladny, coz pri drivejsim systemu vlastne vse odchazelo pryc - jen za urcite nemale vyhody uzkemu kruhu jednotlivcu "u zlabu".
Pred r. 2002 zvali H. Chaveze do ruznych velmoci, s umyslem dosahnout, aby jim venezuelska ROPA byla PRODAVANA POD CENOU, stejne jako mnoho let predtim. Slibovali vsestrannou podporu od MMF a jine "vyhody" nebo spise "pokuseni". A nebylo jednano pouze o rope. Bylo to dale zelezo, bauxit aj. suroviny, jejichz temer nezmerne mnozstvi odeslo ze zeme jiz v predchazejicich 2 stoletich. H. Chavez vsak neuhnul ze sve patrioticke strategie a dalsi DRANCOVANI Venezuely jasne ODMITL. Toto bylo pravym duvodem 3 denniho neuspesneho statniho prevratu v dubnu r. 2002 ve Venezuele¡!!! Scenar a pozadi celeho tohoto "divadla" prevratu, ktery se "ofícielne" pousti do sveta, je vykonstruovanym, absurdnima prokazatelnym nesmyslem!! A take "ohranou" kopii podobnych udalosti, probehlych v case necelych 15-ti let predtim na ruznych mistech sveta - zejmena vsak ve vychodni Evrope. Jenomze - tam vse - bohuzel - bylo korunovano uspechem!!
A co se deje kolem venezuelske a latinskoamericke nafty NYNI??
Uvedu jen nekolik postrehu.
1.) Dle pomerne nedavno podepsane smlouvy bude v letech 2007 - 2012 od Venezuely odebirat - tedy odkupovat 1,000.000 barelu ropy denne - Cina.
2.) Byvaly (socialisticky zamereny) prezident Portugalska prijel s energetiky sve zeme podepsat kontrakt o odberu ropy a zemniho plynu pro pokryti 30% potreby Portugalska.
3.) Z Argentiny a Uruguaye jsou jiz dodavany do Venezuely prvni brezi kravy, s dojivosti 27 lt mleka denne. Venezuela za tato zvirata plati ropou. Tato zeme totiz dosud nemela vlastni produkci mleka v prasku a mlecnych produktu ve velkem. Napr. vsechny druhy (znacky) suseneho mleka byly importovane.
Vystavba novych, modernich podniku na zpracovani zivocisnych a rostlinnych produktu bude brzy zahajena na mnoha mistech Venezuely za ucasti expertu z Iranu a take bude uzita jejich technologie. Stejne tak jiz dochazi k vymene zkusenosti v oblasti ropneho prumyslu mezi obema zememi a Iran rovnez pomuze vystavet fabriky na zpracovani ropy a nejruznejsi vyrobky z teto suroviny, aby zeme byla sobestacna a nemusela byt odkazana na drahy dovoz, jako tomu bylo dosud.
4.) Koncem rijna tohoto r. 2007 zapocne spolecna Venezuelsko - Ekvadorska vystavba rafinerie nafty v Ekvadoru. Za 4 roky by po dokonceni mela produkonat 400.000 barelu denne.
5.) Venezuela s Bolivii investuji spolecne 600 milionu USD do geologickeho pruzkumu na hledani lozisek ropy na bolivijskem uzemi. Bolivie zacala jednat take s Iranem o prubezne technicke pomoci z iranske strany k rozvoji bolivijskeho prumyslu.
6.) V prvnich letech Chavezovy vlady platila Venezuela ropou vlade Kuby za kubanskou pomoc v socialni sfere Venezuely. Tzn. - v tzv. venezuelskych vladnich MISICH:
a./ Mise "Robinson":
Kuba zaslala vzdelavaci videoprogramy, vcetne potrebne aparatury, k odstranovani analfabetismu ve Venezuele. Byli vyslani take instruktori k vyskoleni tech venezuelskych. A proc ne? Kuba ma s timto jiz dlouholete zkusenosti a sestavenim a pote uzitim techto vzdelavacich programu take pred mnoha lety skutecne negramotnost odstranila!! Sam jsem se - uz jen z pouhe profesionalni zvedavosti takepedagoga - s temi programy seznamil. Nejsou udelane spatne!
b.) Mise "Barrio uvnitr":
Do "barrios" se vzdy venezuelsky lekar stitil vstoupit - tedy nikdy tam nevesel. Po ukonceni studii se kazdy "cpal" na kliniku nebo alespon bez prijateho prislusneho obnosu "nevytahl zadek" z ordinace. Vyslani kubansti vseobecni lekari nejen ze do barrios VZDY vyjeli, ale dokonce tam - ve skromne ordinaci - take bydleli. Pozdeji byla rychle vystavena zvlastni - osmistenna mala strediska pro tento ucel. Kuban. lekari pouzivaji sve leky, privezene ze sve ostrovni zeme.
A zase - proc ne ?? Vzdyt prece oni sami v nejednom pripade studovali u nas - v CSR, v SSSR, atd. a nase medicina prece spatna nebyla!! A (az na svetle "tlacenkove vyjimky") promujici mlady odbornik tehdy MUSEL neco znat, nez mu titul udelili! A pevne verim, ze tito -U NAS VYSTUDOVANI ODBORNICI dobre vyucili zase generaci mladsi. A navic - zdejsi pacient je jimi obslouzen - zcela samozrejme - VZDY ZDARMA¡!
Pochopitelne, ze zdejsi "fajnovi" a urazeni "lekari" byli proti pritomnosti svych latin. amer. kolegu v zemi. A tak se vymyslely do masmedii poplasne nesmysly, ze skupina Fidelovych cizincu jsou JEN "experti" typu napr. truhlare s nekolikamesicnim ranhojicskym kurzem a sef skupiny pry je vlastne zverolekar!
A pouzivane kubanske leky? Ze vsechny pry maji proslou zarucni lhutu!!
c.) Mise "MILAGRO" (zazrak):
Tento nazev ma motivaci v Bibli, kdy slepy zazrakem zacal videt, zazracne vzkriseni mrtveho, atd. Asi 3x za mesic odletalo velke letadlo na Kubu, aby tam byly provedeny - pro pacienta bezplatne - predevsim komplikovane operace oci. Ale take i narocnejsi operace jinych telesnych organu - a nasledna potrebna rehabilitace. Z Kuby prisli take kvalifikovani a zkuseni sportovni treneri. A zase - nejeden z nich - tech starsich sdeluje, ze studoval predtim v nasich slovanskych zemich. Jiste - za jejich "stareho rezimu".
d.) Mise MERCAL:
Moznost nakupu zakladnich potravin za MNOHEM nizsi ceny, nez v obchodech jinych "odripsu" - soukromych mafii.
Tato vladni akce mi pripomina v Cechach tzv. Prvni republiky dlouhodobou akci podobnou - "Ceska Vcela". Puvodni napad prisel z Francie a tehdejsi prezident T.G. Masaryk zrealizoval tuto myslenku i u nas. Byly to prodejny jakoby vyhrazene pro chude a proto ti bohati se tam stydeli chodit nakupovat.
Tady ve Venezuele, se spustila proti Mercalu hrozna " boure", obchodnici a políticka opozice na Mercal a vladu "vylevala siru a ohen". Nicmene nejeden "oligarcha" pak do Mercalu zajel autem, snazil se nakoupit co nejvice - nebo tam radeji poslal jen sveho ridice a sve domaci "devce pro vsechno". Mel pro to take jeste jiny motiv. Napr. venezuelska kurata jsou takova "sama noha, sama ruka" a maso je nekdy tvrdsi. Do Mercalu prichazela kurata z Brazilie - velka, baculata, s chutnym masem a uvnitr byly vnitrnosti a ne jen kus ledu - jako se koupilo vetsinou ve venez. prodejnach. Dale prichazelo prvotridni hovezi maso z Argentiny a Brazilie. Samozrejme az 3x levnejsi nez v jinych prodejnach.
V souvislosti s timto se zridily neco jako obecni vyvarovny, kam prijde osoba s poukazkou z radnice (osoba, ktera nema zadny prijem, duchod, apod) a musim rici, ze jidlo opravdu NENI spatne kvality - polevka, prikrm a dzus. Tedy - pro stravnika zdarma.
Novy system hospodareni s prijmy z ropy umoznuje vystavbu mnoha novych nemocnic, skol vsech stupnu, jednoduchych, ale ucelnych rodinnych domku, vzdelavani na zdejsich zarizenich i v cizine - vcetne stipendii aj.

Z vytezkuu ropy (tedy statniho podniku PDVSA) se rovnez zacaly pridelovat penze obyvatelum, kteri nemohli prokazat kde a jak dlouho behem sveho predchoziho zivota pracovali. Jednak v casech "divokeho kapitalismu" podniky najednou vznikaly a nejednou stejne tak rychle zanikaly. A potom, kdyz zde zadny podnikatel neodvadel dane, neevidoval sve pracovniky na nejakych uradech prace - neexistovala logicky zadna evidence. A tak pobirali pak penzi jen dustojnici armady, urednici ministerstev, samozrejme clenove vlady a poslanci, nekteri pedagogove, delnici v naftarstvi neb pracovnici nekterych velmi dobrych vyrobnich podniku a potom policie a pedagogove.
K podrobnostem o techto zlepsenich - v poslednich odstavcich uvadenych, se vratim pozdeji - v dalsich clancich a v konkretnich cislech.
M.R.
 


Aktuální články

Reklama