Historie - Bourlive 19.stoleti

15. ledna 2013 v 5:03 | Míla Remsa |  Historie, politika, ekonomie
HISTORIE K POCHOPENI SOUCASNOSTI - cast 2 (Bourlive 19. stoleti)

Historie kracela XIX. stoletim za halasneho ohlasovani pokroku a blahobytu kazdym - do cela nastupujicim politikem. Slibovane se vsak nedostavovalo. Nebyla pro to jaksi zivna puda. Prubezne" divadlo" obcanske valky, boje mezi Paezovymi
generaly, stridani despotu s nastrcenymi loutkami, neustale meneni ustavy, na "scene s kulisami" bidy, nemoci a nevzdelanosti lidu. Maloktera ohlasovana zmena prezidentskeho kresla prinesla nejakou vyraznou zmenu k lepsimu. Kdejaky- z minulosti treba jen trochu"zaslouzily" se najednou zacal citit TAKE povolanym - ci spise vyvolenym.
A kdyz se navic vyznam lidoveho rceni: "Kazdy chvilku taha pilku!" stal pro tohoto "nenahraditelneho" prvoradym zakonem, pak uz cokoli mohlo byt pro NEHO Bozim naznakem, ze prave ted nadesel ten dlouho ocekavany okamzik k cinu.
Ten uz mene konvencni pohled na vec (nebo dokonce nadhled) muze byt treba i takovy, ze "Pro jedince se spravne otevrenou mysli, nebo skupinu, stmelenou stejnymi zajmy a vyssim cilem - je takova tlupa nevycvalanych a mocichtivych generalu primo vyhrou v loterii". Mozno ji chapat jako stastny nalez "nevinne" hromadky naboju, ktere pak - pri trosce stesti a uvazlivosti - mozno vystrelovat, kam je prave potreba. Jen je nutno vzdy vedet, kdy a do kterych plachet vhodne fouknout! Nerika se snad "Clovece pricin se a Buh ti pomuze?" A nestalo se jiz opakovane v historii nasi planety, ze si lidska bytost (a ne vzdy omylem), zamenila Boha s dablem?!

Od vyhlaseni Paeze prvnim prezidentem r. 1830 az do konce stoleti probehlo sridani na prezidentskem stolci celkem 27 krat! Seznam tak docela dobre pripomina sportovni tabulku, ve ktere se rychle meni, ale po case zase vraceji, jmena leadru. General Paez byl nespornym vudcem Venezuely az do r. 1848. Ustava z r. 1830 rozdelila zemi na 11 provincii, jejichz guvernery jmenoval prezident, voleny na 4-lete obdobi ekonomicky nezavislymi a gramotnymi volici muzskeho pohlavi. Vsak jiz prvni voleny Paezuv naslednik - civilista Varga s- podlehl mocensky hladovemu natlaku generalu. Paez
musel zasahnout, aby v zemi opet nevznikl zmatek. Prokazalo se tedy, ze zminene generaly muze udrzet "na uzde" opravdu jenom ON, protoze ma autoritu mezi vojaky stejne jako i popularitu mezi lidem. Podle ustavy z r. 1830 nemohl byt neprtrzite prezidentem, tedy se zacal ve funkci stridat "SVYM" muzem - Carlosem Soublettem.

GLOSA: Neco podobneho, ale ponekud v sirsim zaberu, ZDE probihalo v nedavnem XX. stoleti - 40 let pred r. 1998, kdy si po interni dohode predavaly vzajemne moc dve politic. strany: AD a COPEI. Strany ve skutecnosti se stejnymi zajmy a cili, uzivajici sice nekdy ruznych slov, ale rozhodne stejnych metod. Tedy - divadlo pro vsechny ty tisice nezasvecenych a nezucastnenych tam dole. Velmi silne mi to pripomina trochu pozdejsi system nasich stranicek Social. demokracie a ODS!

V roce 1845 byla Venezuelska republika uznana Francii a dokonce i Spanelskem. V pripade Spanelska to vsak bylo za cenu navraceni konfiskovanych majetku a uznani dluhu spanelske korune z doby pred ziskanim nezavislosti.Tento zavazek byl vsak ucinen v nevhodnou dobu, protoze - jako naschval - se snizily ceny kavy a kakaa na svetovem trhu. Na svetlo sveta se vynorila protikonzervativni = protipaezovska tzv."liberalni" opozice, v postave politika a zurnalisty - byvaleho Paezova spolupracovnika Guzmana. Jaka souhra nahod to vse, ze? Proc v tom nevidet ZVENKU promyslene "Mazarenovske" tahy k oslabeni a pak ovladnuti dle pravidla "Rozdel a panuj!" ?? Roku 1846 vypuknou ve 3 provinciich vzpoury, tvrde potlacene a popraveno bylo 300 lidi. Guzman ztraci moznost kandidovat. Nastupuje J.T. Monagas. Paez hledal takto do cela energickeho vudce, jako jedinou sanci pro zemi, rozdelenou na 2 tabory a zmitanou krizi. Omyl Paeze a omyl (mozna zamer) jeho poradcu bylo zapomenuti, ze Monagas byl prave jednim z nejvice nebezpecnych generalu. Postupne odstavuje Paezovy lidi a ani nejmenuje Paeze vrchnim velitelem armady ,jak si to jeho predchudce predtim zadal a bylo mu to slibeno. Nez je pro Kongres pripraveno obvineni noveho prezidenta ze zneuziti moci, ozbrojena skupina Monagasovych priznivcu vtrhne do kongresu a postrili nekolik konzervativcu pri zasedani. Po te Monagas Kongres rozpousti a prisvojuje si diktatorskou moc. Paezuv ozbrojeny pokus o drivejsi poradek nemel uspech.

T. Monagas pozdeji predal prezidentstvi svemu bratru Gregoriovi, aby si ho po 4 letech opet vzal nazpet. Neuspesny atentat na svou osobu potrestal popravou 2 vinnych bratru Belisaru a ten treti MU musel useknute hlavy osobne prinest. Pak ale tento puvodce strelby do svych politickych odpurcu nahle zrusil trest smrti za politicke delikty a prisvojil si za to oficialni titul: "Ochrance verejnych svobod!!"
Jeho bratr Gregorio byl zase "Zachrancem otroku", svym zrusenim otroctvi r. 1854 ve Venezuele. Majitele 40.000 otroku ale obdrzeli celkem 3 miliony pesos, vyclenenych ze stat. rozpoctu, jako "odskodne". Dusledkem zruseni otr. bylo prohloubeni agrarni krize, nebot za otroky, odchazejici z haciend, nebyla nahrada. Nespokojenost v dusledku hosp. krize vrcholi za druhe vlady T. Monagase. Ten se pokusi posilit svou moc novou centralistickou ustavou, ktera navic prodluzovala prezidentsky mandat ze 4 na 6 let a dovolovala opakovane zvoleni.

GLOSA: Na tyto radky je vhodne vzpomenout zvlaste opet nyni, kdy soucasny prezident H. Chavez - z duvodu mit prostor v klidu dokoncit vsechny nemale a zasadni planovane zmeny v zemi - predklad a Narodnimu shromazdeni a obcanum k prodiskutovani a pripominkovani navrh Nove Ustavy, kde mimo jine je prodlouzeni prezidetske periody ze 4 na 7 let, soucasne s moznosti opakovaneho zvoleni STEJNE osoby hned pro obdobi nasledujici.
Argumentuje se zde jednak stejnym systemem ve Francii, kde predchozi prez. Jaques Chirac - po mnoha letech az nyni odmitl znovu kandidovat, protoze se udajne citil unaven. Stejny system dobre vyhovoval take v USA az snad do r. 1935. Navrh Chavezovy skupiny upravovatelu - reformatoru byl jiz, bez podstatnych zmen v pomerne kratke dobe prijat v Narodnim shromazdeni a nyni je pripravovano celorepublikove referendum, aby konecne rozhodnuti k aprobaci nebo odmitnuti zmen urcila procenta hlasu obcanu teto zeme.
Tato reforma dosavadni ustavy z r. 1998 MIMO JINE upresnuje a dale rozviji zaruku soukromeho vlastnictvi a podnikani. A to nejen "de JURE", ale take vlastne neprimo "de FACTO" obchvatem - napr. detailnim vymezenim teritoria soucasne Venezuely, zejmena jeji oceanske casti, rozdelenim uzemi pralesu na mnohem mensi "okrsky" spravovane konkretnimi funkcionari a zvysuje zabezpecovaci opatreni k ochrane suverenity zeme, bezpecnosti obcanu atd, atd. A tim tedy (stejne jako nekterymi zmenami dalsimi) prispiva k ochrane statniho, ALE i SOUKROMEHO vlastnictvi a aktivit (eventuelni podrobnosti na pozadani kazdeho z ctenaru zjistim a zaslu).

I KDYZ ( v pripade prolomeni bezpecnostni site ): "velka severni zeme, rizena z nedohledneho centra" k dohlizeni na poradek po celem svete, by vsem tem ohrozenym, utiskovanym a novym zdejsim rezimem terorizovanym "pravym
demokratum" zeme Bolivara jejich hmotne statky a podnikatelske activity zcela urcite - z vdecnosti - ponechala. Alespon zpocatku, dokud by tito byli pro sve "zachrance" potrebni, pouzitelni a poslusni!! Velka sev. zeme by po nejaky cas urcite nezapomnela, ze to byli ONI, kdo na "hrube porusovani demokracie" ve Venezuele uvedomele a bez bazne
uozornili, dlouhodobe proti teto neresti spolupracovali "vcasnou"mezinarodni pomoc zavolali, aby tak splnili svou svatou
povinnost k narodu, svym predkum i svym komplicum. "Zachranci" urcite zohledni i to,ze zachranena a odsuzovana spolecenska vrstva bude trpelive a s pochopenim prehlizet, kdyz vetsina tzn. zbytek primitivniho naroda je bude nazyvat ZRADCI, ackoli jeste donedavna jim davala jen punc pouhych "egoistickych oligarchu". Naroda, ktery ve sve "nevdecnosti a omezenosti" nevidi, jak chrabri namezdni chlapci armady velke sev. zeme obetave rozsevaji na hrotech bomb svych ocelovych ptaku po celem Bozim svete tu pravou demokratickou svobodu. Naroda, ktery nechce videt, ze zlati hosi US -ARMY (kde neschazi samozreme ani bodri cesti chlapci ) snasazenim zivota, nasazenim tezke bojove techniky a take snasazenymi bodaky na hlavnich svych pridelenych rychlopalnych zbrani - odjizdi branit dodrzovani lidskych prav - zvlaste pak pro nektere lidi - po cele planete. Bohatyri velke s. zeme, kteri svymi tezkymi botami za pochodu udusavaji prach, zvireny neamerickym terorismem v pevnou primou cestu ke skvele budoucnosti, kde VSICHNI jednou budeme uspesnymi kapitalisty - milionari! To uz jsme se vsak trochu vic odklonili od osy tematu. Ale - kdyz ono to vse spolu vzajemne tak uzce souvisi!!

Ale venezuelska tzv. opozice (zejmena ta radikalni - tzv. ultrapravicova) vsak jiz dlouhy cas pred predlozenim navrhu nove podoby ustavy (tedy aniz by znala obsah ci alespon zakladni myslenky) stejne jako i nyni - nemluvi v jinem tonu, nez ze Chavez chce (stejne jako Fidel na Kube) perperticky "sedet na trune" az do smrti, ze skoncuje s privatnim sektorem, atd. A jak uz snad ani nemuze byt jinak, slova tohoto druhu opozice zaznivaji samozrejme se VZDY nezbytnou nazorovou podporou USA, Izraile a snad Britanie. A bohuzel take i nekterych prislusniku katolickeho kleru. A tak nekdy mozno zretelne postrehnout pouhe naznaky, jindy az otevrena varovani, tech vsech,ze by se docela dobre mohly nyni zopakovat nektere tragicke udalosti z 19. stoleti, kde tito zabedneni a mociposedli nadrazenci hledaji analogii pro sve stale demagogie a egoisticke intriky.

Monagasova opatreni TOTIZ vyvolala ozbrojene povstani r. 1858 v jehoz cele stal guverner Valencie general Julian Castro. Odtud se datuje tzv. "Federalni valka" (1858 - 1863), ktera byla spise vyrizovanim osobnich uctu ruznych vudcu, nez valkou ideji. "Liberalove", kteri ji zacali, vdecili magicke osobnosti Ezequiela ZAMORY - vudce chudych, za kterym lid sel.
Prozatimni administratori, stridajici se v prezidentskem kresle, nebyli schopni zvladnout pohyb mas. Zamora vyhraje nad vladnim vojskem v bitve u Santa Ines a s jeho popularitou by ho byl lid zcela urcite zvolil prvnim muzem Venezuely. V minulosti (za Monagase) unikl vykonani rozsudku smrti. Neunikl vsak "zbloudile strele" v bitve u San Carlosu. Nektere prameny vsak uvadeji, ze strela zase ani tak moc nebloudila, ale naopak - vyslana z vlastnich rad - spolehlive nasla svuj cil. Byli to "federaliste" Juan C. Falcon a Antonio Guzman Blanco, kterym byla Zamorova popularita velkym "trnem v oku". Meli vysoke ambice, ktere pozdeji take uspesne realizovali. Z exilu se stupne na kratko vrati nejdrive 70-tilety Paez, potom zase 84-lety Monagas, ale zemi do klidu jiz neuvedou. Nasledna" hlava republiky" autokrat a diktator Guzman Blanco potlacil radu povstani, radikalne omezil moc cirkve, zavedl vseobecnou skolni dochazku a zacal s budovanim noveho Caracasu. Zahranicni spolecnosti ziskaly kontrakty na stavbu verejnych budov, silnic a zeleznic. Guzman vytvoril podminky pro potrebne reformy a pozdvihl prestiz Venezuely ve svete. Za to se nechal titulovat: "Osviceny American"!
Po sedmi letech nasleduje Linares Ancantara, bourajici sochy "Osviceneho" i jeho styl. Dostal pridomek "Velky demokrat", ale nedovladl ani 2 roky, o coz se pry postaral jed z rukou guzmanistu. Armada generala Joakima Crespo zlikviduje zmatek zeme po "Demokratove" smrti a pripravi pudu pro prijezd Guzmana z ciziny. Diktator behem sveho - nyni jiz 5-tileteho pusobeni meni nazev venezuel.meny: PESO za Bs = Bolivar, zaklada literarni a vojenskou akademii, spoji zeleznici Caracas s pobrezim a znovy vztycuje sve sochy a porada pompezni slavnosti a plesy. Nezapomnel na Crespovu
prokazanou sluzbu a na 2 roky mu predava prezidentsky mandat, aby tak vyhovel zneni ustavy a pak si vladu svym tretim "zvolenim" zase prevzal zpet.
Nedokonci, vraci se do Parize, kde zemrel. Vsak jiz kratce po jeho odjezdu vsechny jeho sochy svitily kridovym napisem: ZLODEJ! Neutajilo se, ze zasmelil miliony, ktere umel dale investovat. Tim se jen ozivila vzpominka na heslo "Pryc se zlodeji" vykrikovane 28 let predtim v ulicich opozitory Monagase, ktery ruznymi machinacemi ziskaval pudu po cele zemi. A aby jsme na nekoho snad nezapomneli, ve snaze mit serii sbirky kompletni,tedy slavny Paez se nahromadenymi mhektary a zpusobem jejich ziskani rovnez pred Monagasem nedal nijak zahambit. Paezovi vsak osad nedopral bohatstvi techto latifundii vychutnat. V cizine, kde musel dozit, mu nebyly nic platne. Ustava z r. 1881 stanovuje 2- lety prezidentsky mandat, s moznosti opet kandidovat PO dalsich 2 letech. Dvema Guzmanovym nastupcum se to zda kratke a vyvijeli marne usili o prodlouzeni. Z nasledku tohoto vyhroceneho konfliktu Joakim Crespo pripravi tzv "Legalistickou revoluci", ktera "ulehci" populaci zeme o 5000 mrtvych a ukonci predchozi relativni hospodarsky vzestup. Zde si muzeme znovu pripomenout druhou GLOSU tohoto prispevku,protoze SOUCASNA - ULTRARADIKALNI opozice -pri prilezitosti pripravovane reformy ustavy Chavezovou vladou tento rok - vyznamne poukazuje take na pravy a oficialni duvod Crespovy "Legalisticke revoluce" a jeji nasledky.
Crespo vytahl do boje PROTI prodluzovani prazidentskych mandatu. Svou Ustavou z.r. 1893 stanovuje volebni obdobi na pouhe 4 roky, sam vsak zustava "u vesla" az do r. 1889 a staci jeste dosadit sveho nastupce. A znovu 4-lete obdobi se zacne nelibit dalsimu generalovi-Hernadezovi a v cele opozice se pokusi o prevrat. Crespo zvitezi, ale nyni si zase jeho vybrala "zbloudila strela".
Venezuela pred koncem XIX. stol.ma asi 2 miliony obyvatel. Od r.1859 je federalnim statem. Ustava z r. 1864 mu dala jmeno "Spojene staty venezuelske". A poprve tak oznacila byvale provincie jako "staty". Hranice zeme se ponekud zuzily. Venezuele uz nepatri uzemi v povodi levych pritoku quyanske reky Essequibo, ktere republika zdedila po
kolonii, ale nikdy v nem - na plose 160.000 km2 - nedokazala zridit zadnou vetsí osadu. Ciperni a snad nikdy prilis spici Anglicanezabrali essequibskou Guayanu pro SVOU kolonii Britska Guayana. Venez.hospodarstvi v poslednich 10-ti letech XIX. stol. stagnuje. Trictvrtiny vyvozu v r.1898 tvori kava, dale pak jsou v zebricku zivocisne produkty, kakao a zlato z dolu v El Callao.
POKRACOVANI v DALSIM CLANKU
 


Aktuální články

Reklama